Sojuz 7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz 7
Znak
Soyuz-7-patch.png
Údaje o lodi
COSPAR 1969-086A
Hmotnost 6570 kg
Údaje o letu
Volací znak Буран (Buran)
Členů posádky 3
Datum startu 12. října 1969, 10:44:42 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Délka letu 4 d, 22 h, 40 min 23 s
Datum přistání 17. října, 09:25:05 UTC
Apogeum 223 km
Perigeum 210 km
Sklon dráhy 51.7°
Doba oběhu 88,8 min
Počet oběhů 80
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz 6 Sojuz 8

Sojuz 7 byla kosmická loď SSSR z roku 1969, která se svou posádkou a dvěma dalšími Sojuzy kroužila na oběžné dráze Země. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1969-086A. Její volacím znakem byl BURAN.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Trojčlennou posádku tvořili tito kosmonauté:

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 12. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 207-226 km s dobou oběhu 88 minut. Den před ní vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 6 a další den, 13. října 1969 loď Sojuz 8, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě (tzv.skupinový let) a společně také komunikovaly. V programu bylo spojení s lodí Sojuz 8, tato operace se však za pasivního přihlížení třetí lodi Sojuz 6 nezdařila. Lodě se pouze přiblížily na vzdálenost 500 metrů. Během letu bylo provedeno televizní vysílání z paluby lodi.

Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) a absolvování 80 obletů Země s pomocí padáků a brzdícím motorem 17. října 1969 155 km severozápadně od Karagandy.[1][2]

Konstrukce lodě[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6570 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Navíc měla pasivní spojovací zařízení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Anatolij Vasiljevič Filipčenko, s. 71.  
  2. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 289.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]