Sojuz 30

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz 30
Znak
Soyuz-30 patch.png
Údaje o lodi
COSPAR 1978-065A
Hmotnost 6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak Кавказ ("Kavkaz")
Členů posádky 2
Datum startu 27. června 1978 15:27:21 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz
Délka letu 7 d 22 h 02 m 59 s
Datum přistání 5. července 1978 13:30:20 UTC
Apogeum 261,3 (363) km
Perigeum 197,6 (337,6) km
Sklon dráhy 51,66°
Doba oběhu 88,83 min
Počet oběhů 125
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz 29 Sojuz 31

Sojuz 30 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou mezinárodní posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1978-065A a byl to 65. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl KAVKAZ. Jednalo se o druhý let v rámci programu Interkosmos.[1]


Posádka[editovat | editovat zdroj]

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Start[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala 27. června 1978 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 264 – 310 km, ve vzdálenosti 20 km od stanice byl zapnut systém automatického přibližování. K pevnému připojení ke stanici došlo 28. června 1978 a tentýž den oba kosmonauti přešli do Saljutu.

Práce na stanici[editovat | editovat zdroj]

Na stanici přiletěli jako pracovní návštěva, protože zde v době jejich příletu byla 10 dní druhá stálá posádka Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov s Sojuzem 29. U stanice byla připojena nyní formace stanice a dvou Sojuzů. Stanice Saljut 6 v té době kroužila nad Zemí ve výšce 338 – 368 km a periodou 91 minut. Celé kvarteto kosmonautů plnilo zadaný pracovní sedmidenní program, který zahrnoval nejen řadu televizních reportáží, ale hlavně vědeckotechnické experimenty. Jednalo se např. o snímkování území Polska a SSSR, pracovali s tavicí pecí (experimenty se jménem SYRENA a SPLAV), prováděli lékařská měření změn chuti, srdeční zátěže atd.

Návrat lodě k Zemi[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. července 1978 oba kosmonauti se ve své lodi od stanice odpojili a bez problémů s pomocí brzdícího motoru a padákového systému kabina lodě přistála na území Kazachstánu, zhruba 300 km od Celinogradu. Jejich let trval 190 hodin. [2][1]

Konstrukce lodě[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 305.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pjotr Iljič Klimuk, s. 115.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]