Pjotr Klimuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pjotr Iljič Klimuk
Kosmonaut CPK
St. příslušnost SSSR Sovětský svaz
Rusko Rusko
Datum narození 10. července 1942 (72 let)
Komarovka, Brestská oblast Běloruská SSR
Předchozí
zaměstnání
Pilot
Čas ve vesmíru 78 dní, 18 hodin a 17 minut
Kosmonaut od 28. října 1965
Mise Sojuz 13, Sojuz 18, Sojuz 30
Znaky
misí
Soyuz 18 mission patch logo.svg Soyuz-30 patch.png
Kosmonaut do 3. března 1982

Pjotr Iljič Klimuk (bělorusky Пётр Ільіч Клімук, rusky Пётр Ильйич Климук) (* 10. července 1942 Komarovka[1], Brestská oblast Běloruské SSR) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu. Do vesmíru letěl v kosmických lodích Sojuz třikrát vždy jako velitel lodi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesničce poblíž slavné Brestské pevnosti. Otce ztratil v roce 1944, zahynul ve válce. Vychovávala jej tedy i s oběma sestrami matka[2] a našla si druha. Otčíma Pjotr vnímal jako vlastního otce. Byl domácím kutilem, rád pracoval se dřevem a dokázal během školy dřevem obložit jejich dům. Ze základní školy se přihlásil na letecké učiliště, to absolvoval s výtečným prospěchem. Následovala základní vojenská služba na severu SSSR, v té době byl nižším důstojníkem a o kosmických lodích jen snil. Vstoupil do Komunistické strany. Byl vybrán velitelem jednotky k sérii testů, lékařských prohlídek a nakonec se výběrovým sítem dostal až do Hvězdného městečka. Tehdy se mu ještě říkalo Zelené. Následovalo devět let tvrdého výcviku a čekání. Členem týmu kosmonautů byl od 28. října 1965 až do 3. března 1982.

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 startoval z Bajkonuru na lodi Sojuz 13 společně s Lebeděvem. Hlavním programem osmidenního letu byla astronomická fotografování hvězdné oblohy. Přistáli s kabinou na území Kazachstánu.

O další dva roky později letěl podruhé, tentokrát s Sojuzem 18, na palubě s ním byl Vitalij Sevasťjanov, pracovali dva měsíce jako druhá základní posádka na orbitální stanicí Saljut 4.

Potřetí letěl vzhůru z Bajkonuru v roce 1978 na lodi Sojuz 30, spolu s ním letec kosmonaut Mirosław Hermaszewski z Polska. Byli druhou návštěvnickou mezinárodní posádkou na orbitální stanici Saljut 6, kde byla zároveň připojena loď Sojuz 29 a kde pracovala druhá základní posádka ve složení Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Po týdnu se vrátili na Zemi, přistáli s kabinou na padáku na území Kazašské SSR.

Pjotr Klimuk vyznamenaný v roce 2000 Vladimirem Putinem

Po letech[editovat | editovat zdroj]

Napsal o svém druhém letu knížku. Od roku 1978 byl generálem. Od roku 1990 byl politrukem a od roku 1996 velitelem Hvězdného městečka. V roce 2003 kandidoval ve všeobecných volbách za Stranu obnovy Ruska – Ruskou stranu života. Je ženatý a má syna Míšu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.  
  2. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987. Kapitola Druhá expedice, s. 31.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pjotr Iljič Klimuk, s. 115.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]