Rájov (Perštejn)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rájov
Kaple Trpícího Krista Spasitele
Kaple Trpícího Krista Spasitele
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPerštejn
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°23′44″ s. š., 13°5′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel38 (2021)[1]
Katastrální územíRájov u Perštejna (4,44 km²)
Nadmořská výška570 m n. m.
PSČ431 63
Počet domů14 (2011)[2]
Rájov
Rájov
Další údaje
Kód části obce119415
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rájov (německy Reihen) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 61 adres.[3]

Rájov leží v katastrálním území Rájov u Perštejna o rozloze 4,44 km².[4] V katastrálním území Rájov u Perštejna leží i Údolíčko.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze slova ráj, nebo z osobního jména Ráj ve významu Rájův dvůr. V historických pramenech se název vyskytuje ve tvarech: Rayow (1431), Ragiow (1449 a 1481), vsi Ragowa (1540), Reyn (1543), Reyen (1644), Reyhen (1646 a 1787) nebo Reihen (1846).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází podle Theodora Schützela z roku 1316. V roce 1431 byl Rájov uveden v soupisu majetku, který získal Vilém ze Šumburka při dělení rodového majetku spolu s kláštereckým panstvím. Vilém neměl vhodné sídlo, a proto si postavil hrad Nový Šumburk, k jehož panství Rájov později patřil. Šumburk i s Rájovem koupil roku 1449 Vilém z Illburka a po polovině šestnáctého století jej získal Kryštof z Fictumu, který přenesl panské sídlo ze Šumburku na nově založený klášterecký zámek.[6]

Klášterečtí Fictumové se zúčastnili stavovského povstání, za což jim byl zkonfiskován majetek. Klášterecké panství poté roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun. Podle záznamu v urbáři panství z roku 1649 v Rájově žilo osm sedláků, tři domkáři a fungoval zde vrchnostenský mlýn. Berní rula z roku 1654 uvádí deset chalupníků, kteří chovali devatenáct krav, 23 jalovic, devět ovcí a dvě kozy. Lidé obdělávali kamenitá pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a doprava dřeva k Ohři. Podobně se lidé živili i koncem osmnáctého století, kdy si navíc přivydělávali paličkováním krajek a pletením. Mléčné výrobky (máslo a tvaroh) se prodávaly ve Vejprtech i dále v Sasku. Děti docházely od roku 1787 do školy v Perštejně.[7]

Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 stálo v Rájově 25 domů, ve kterých žilo 171 obyvatel.[7] Východně od vesnice se v lomu těžil vápnitý dolomit (v roce 1863 bylo vytěženo asi 61 m³), ze kterého se vyrábělo stavební vápno.[8]

Později bývaly vápenky ve vsi dvě. Starší založil koncem sedmdesátých letech devatenáctého století Karel Bernardin, zatímco druhou postavilo asi o dvacet let později konsorcium přísečnických občanů. Vápenec se do rájovských podniků dovážel nejprve z lomu na rozhraní Mýtinky a Vykmanova a teprve později byl otevřen lom přímo u Rájova. První světová válka způsobila nedostatek zaměstnanců i surovin (zejména uhlí), a proto musel být provoz rájovské vápenky v letech 1915–1919 přerušen. V roce 1927 proběhla modernizace provozu, při které byla stará pec zbořena a nahrazena novou kruhovou pecí se šestnácti komorami a vysokým komínem. Kromě vápna se vyráběl také cement a jiné stavební potřeby. Provoz vápenky ukončila velká hospodářská krize ve třicátých letech dvacátého století. Z budov vydržel stát nejdéle komín, který byl stržen až roku 1961.[9]

Na počátku dvacátého století měřilo katastrální území Rájova 444 hektarů, z nich tvořilo 211 hektarů pole, 152 hektarů lesy, 42 hektarů pastviny a 26 hektarů louky. V roce 1911 ve vsi fungovaly, kromě vápenky, dva hostince, dva obchody, trafika a živnost provozovali dva ševci a dva tesaři.[7] Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa, a počet obyvatel Rájove poklesl přibližně na pětinu předválečného stavu. Obyvatel ubývalo i v dalších letech a vesnice se postupně proměnila na rekreační osadu.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 199 obyvatel (z toho sto mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 196 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 195 Němců. Kromě jednoho příslušníka neevidovaných církvi a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 172 214 199 207 221 199 196 37 35 20 8 12 9 22 38
Domy 28 35 37 37 37 38 38 42 — 7 6 11 12 14 15
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Rájov stal samostatnou obcí v okrese Kadaň, ke které patřila osada Údolíčko.[9] Při sčítání lidu v roce 1869 už Rájov patřil k Perštejnu, se kterým byl roku 1961 začleněn do okresu Chomutov.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Trpícího Krista Spasitele z roku 1832 (opravena roku 2015)[zdroj⁠?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rájov, Reihen, s. 535. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 51. Dále jen Binterová (1999). 
  7. ↑ a b c Binterová (1999), s. 52.
  8. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 89. 
  9. ↑ a b c Binterová (1999), s. 53
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 475. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Rájov. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rájov, s. 192–193. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Perštejn
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rájov_(Perštejn)&oldid=23397142“