Reaganova doktrína
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Reaganova doktrína byla součástí zahraniční politiky 40. prezidenta USA Ronalda Reagana v době před koncem studené války.
Charakter [editovat]
Tato politika vycházela z jednoduchého přesvědčení „My vyhrajeme, oni prohrají.“ Prezident Reagan byl přesvědčen, že komunismus je třeba zničit, nikoliv snažit se pouze o pokračování politiky détente a dosažení co možná nejlepších podmínek pro koexistenci. Reagan dosáhl úspěchu vystupňovanými závody ve zbrojení, tvrdým postupem vůči agresi komunistických režimů podporovaných sověty, humanitární a vojenskou podporou protikomunistických povstaleckých armád v Jižní Americe, Africe a Asii, humanitární podporou nezávislého odborového hnutí Solidarita, masivní podporou rozhlasového vysílání pro Východní blok a globálním snížením tehdy úplně přemrštěné ceny ropy a tak i zisků Sovětského svazu z její těžby. Vyjednávání však skončilo nezdarem na schůzce v Reykjavíku. Následovalo ovšem to na čem se oba dohodli... rozpad komunistických režimů Sovětského svazu a většiny jeho satelitů. Stinnou stránkou doktríny byla podpora jakéhokoliv odporu proti komunismu, včetně diktátorských a extrémistických režimů.
Citáty [editovat]
| „ | Má představa americké politiky v otázce Sovětského Svazu je jednoduchá a někdo by mohl říci až moc jednoduchá. Je to tak: My vyhrajeme, oni prohrají. | “ |
| — Ronald Reagan, leden 1971 | ||
- k citátu: „Až do té doby jsme přemýšleli pouze v rámci utváření vztahů se Sovětským svazem“ - Richard V. Allen[1], Reaganův první poradce v otázkách národní bezpečnosti.
Reference [editovat]
- ↑ The Man Who Won the Cold War, Richard V. Allen, Hoover Institution, Stanford university - http://www.hoover.org/publications/digest/3476876.html