Plavín štítnatý
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Plavín štítnatý (leknínovitý) (Nymphoides peltata)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Nymphoides peltata ( S. G. Gmel.) Kuntze |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata), někdy také nazývaný plavín leknínovitý, je vytrvalá sladkovodní bylina z čeledě vachtovitých rostoucí ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách.
Obsah |
Rozšíření [editovat]
Je to rostlina boreálního (mírně studeného) klimatu. Pochází z Eurasie a je rozšířena v Evropě hlavně v západní a jižní a ostrůvkovitě ve střední a východní, v Asii v severních částech Indie a Ruska a v jižních oblastech Číny a Japonska. Druhotně je zavlečena na východ i západ USA.
V České republice z volné přírody postupně mizí, vyskytuje se velice vzácně, nachází se pouze na osmi lokalitách v jihovýchodních, jižních a východních Čechách, na Ostravsku, Hané a jižní Moravě.[2][3]
Popis [editovat]
Je to vodní rostlina připomínající jen na prvý pohled leknín. V bahně ukotvený kořen je silně rozvětvený. Vyrůstají z něho oddenky, které se v uzlinách s adventivní kořeny silně větví na lodyhy ponořené těsně pod hladinou a ty se vzájemně proplétají, opět vytvářejí uzliny a dále se větví. Pokud uzlina zakoření v bahně, vytvoří se další kořen. Rostliny společně vytvářejí tzv. plovoucí rohož, je obtížné definovat jedince.
Z některých uzlin vyrůstají stvoly s kožovitými listy na vodě splývajícími a stopky květů. Listy s dlouhými řapíky vyrůstají vstřícně nebo ve tří až čtyř četných přeslenech. Čepele mají celistvé, srdčitě okrouhlé až široce vejčitě okrouhlé, nahoře lesklé, tmavě zelené, dole šedozelené nebo nachové.
Květy s nestejně dlouhými stopkami vyrůstající ve svazečcích po 2 až 5 z úžlabí listů rozkvétají nad hladinou. Pětičetný kalich má cípy dlouze kopinaté. Pět zlatožlutých obvejčitých korunních lístků je na okraji brvitých a mají široký vystouplý pruh. Tyčinek v květu je pět a jsou nitkami srostlé s korunou. Svrchní semeník má různě dlouhé čnělky, heterostylie pro zamezení samoopylení.
Vykvétá v červnu až srpnu, po odkvětu se květ stahuje pod vodu. Jeho stopka se ohýbá a kališní lístky se stahují, uzavírají oplodněný semeník. Dozraje v jednopouzdrou pukající vejčitou tobolku s mnoha plochými semeny opatřenými háčky, které se zachycují za peří ptáků nebo vydrží dlouho plavat po hladině. Rostlina se také úspěšně množí vegetativně z ulomených oddenků.[4][5]
Přírodní podmínky [editovat]
Plavín štítnatý roste ve stojatých vodách rybníků, slepých říčních ramen a tůní nebo v pomalu tekoucích vodách řek s hladinou vody od 20 do 140 cm. Snáší pomalé změny ve výšce hladiny i vysychání (např. letnění rybníků), pak je schopen na bahnitém substrátu vytvořit i pozemní formu rostliny, která většinou nekvete. Nejlépe mu vyhovuje na živiny bohatá voda s tvrdším dne, do kterého může zapustit kořeny a tím se ochránit před vyrytím rybami.[6]
Ohrožený druh [editovat]
Plavín štítnatý je v ČR hodnocen jako kriticky ohrožený druh.[7] Chráněným druhem je mj. v Německu, Polsku, na Slovensku i Ukrajině.
Historicky se plavín štítnatý v naší republice nacházel zhruba v 80 lokalitách, v současnosti je k nalezení jen na 8 místech. Mezi negativní vlivy, které mají za následek téměř vymizení druhu, patří především zavedení intenzivního chovu ryb. Kapr ze dna vyrývá zakořeněné oddenky a nepůvodní býložravý amur žere přímo rostliny. Plavín štítnatý také likvidují přemnožené labutě.
Tam kde se plavínu štítnatému daří tak dobře, že zaroste velkou plochu, jeho listy zastíní vodní hladinu a sníží se koncentrace kyslíku ve vodě, to má za následek úhyn ryb i dalších vodních živočichů. Proto je rybáři považován za plevel a v takovém případě se přistupuje k částečnému zkosení porostů.[3][5]
Invazní druh [editovat]
V některých oblastech, jako například v USA, je plavín štítnatý naopak považován za invazivní druh[8], a v některých dokonce za "zakázaný" druh.[9]
Do USA se rozšířil pravděpodobně jako dovezená rostlina pro okrasné vodní nádrže, odkud pronikl do velkých jezer, bažin, rybníků i pomalých říčních toků a při nedostatku přirozených nepřátel se místně velice rozšířil. Škodí jednak intenzivním zastiňováním vodní hladiny a vytlačováním původních flóry a dále hustou spletí lodyh a listů brání plavbě.[10]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.biolib.cz
- ↑ data.gbif.org
- ↑ a b www.sagittaria.cz
- ↑ botanika.wendys.cz
- ↑ a b www.kvetenacr.cz
- ↑ rostliny.prirodou.cz
- ↑ Červený seznam květin ČR
- ↑ Invazivní rostliny v Connecticat
- ↑ Zakázané rostliny v Massachusetts
- ↑ www.issg.org
