Plavín štítnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Plavín štítnatý

Plavín štítnatý (leknínovitý) (Nymphoides peltata)
Plavín štítnatý (leknínovitý) (Nymphoides peltata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: vachtovité (Menyanthaceae)
Rod: plavín (Nymphoides)
Binomické jméno
Nymphoides peltata
( S. G. Gmel.) Kuntze
Synonyma
  • plavín leknínovitý [1]
Změť lodyh plavínu štítnatého

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata), někdy také nazývaný plavín leknínovitý, je vytrvalá sladkovodní bylinačeledě vachtovitých rostoucí ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to rostlina boreálního (mírně studeného) klimatu. Pochází z Eurasie a je rozšířena v Evropě hlavně v západní a jižní a ostrůvkovitě ve střední a východní, v Asii v severních částech Indie a Ruska a v jižních oblastech Číny a Japonska. Druhotně je zavlečena na východ i západ USA.

V České republice z volné přírody postupně mizí, vyskytuje se velice vzácně, nachází se pouze na osmi lokalitách v jihovýchodních, jižních a východních Čechách, na Ostravsku, Hané a jižní Moravě.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to vodní rostlina připomínající jen na prvý pohled leknín. V bahně ukotvený kořen je silně rozvětvený. Vyrůstají z něho oddenky, které se v uzlináchadventivní kořeny silně větví na lodyhy ponořené těsně pod hladinou a ty se vzájemně proplétají, opět vytvářejí uzliny a dále se větví. Pokud uzlina zakoření v bahně, vytvoří se další kořen. Rostliny společně vytvářejí tzv. plovoucí rohož, je obtížné definovat jedince.

Z některých uzlin vyrůstají stvoly s kožovitými listy na vodě splývajícími a stopky květů. Listy s dlouhými řapíky vyrůstají vstřícně nebo ve tří až čtyř četných přeslenech. Čepele mají celistvé, srdčitě okrouhlé až široce vejčitě okrouhlé, nahoře lesklé, tmavě zelené, dole šedozelené nebo nachové.

Květy s nestejně dlouhými stopkami vyrůstající ve svazečcích po 2 až 5 z úžlabí listů rozkvétají nad hladinou. Pětičetný kalich má cípy dlouze kopinaté. Pět zlatožlutých obvejčitých korunních lístků je na okraji brvitých a mají široký vystouplý pruh. Tyčinek v květu je pět a jsou nitkami srostlé s korunou. Svrchní semeník má různě dlouhé čnělky, heterostylie pro zamezení samoopylení.

Vykvétá v červnu až srpnu, po odkvětu se květ stahuje pod vodu. Jeho stopka se ohýbá a kališní lístky se stahují, uzavírají oplodněný semeník. Dozraje v jednopouzdrou pukající vejčitou tobolku s mnoha plochými semeny opatřenými háčky, které se zachycují za peří ptáků nebo vydrží dlouho plavat po hladině. Rostlina se také úspěšně množí vegetativně z ulomených oddenků.[4][5]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Plavín štítnatý roste ve stojatých vodách rybníků, slepých říčních ramen a tůní nebo v pomalu tekoucích vodách řek s hladinou vody od 20 do 140 cm. Snáší pomalé změny ve výšce hladiny i vysychání (např. letnění rybníků), pak je schopen na bahnitém substrátu vytvořit i pozemní formu rostliny, která většinou nekvete. Nejlépe mu vyhovuje na živiny bohatá voda s tvrdším dne, do kterého může zapustit kořeny a tím se ochránit před vyrytím rybami.[6]

Ohrožený druh[editovat | editovat zdroj]

Plavín štítnatý je v ČR hodnocen jako kriticky ohrožený druh.[7] Chráněným druhem je mj. v Německu, Polsku, na Slovensku i Ukrajině.

Historicky se plavín štítnatý v naší republice nacházel zhruba v 80 lokalitách, v současnosti je k nalezení jen na 8 místech. Mezi negativní vlivy, které mají za následek téměř vymizení druhu, patří především zavedení intenzivního chovu ryb. Kapr ze dna vyrývá zakořeněné oddenky a nepůvodní býložravý amur žere přímo rostliny. Plavín štítnatý také likvidují přemnožené labutě.

Tam kde se plavínu štítnatému daří tak dobře, že zaroste velkou plochu, jeho listy zastíní vodní hladinu a sníží se koncentrace kyslíku ve vodě, to má za následek úhyn ryb i dalších vodních živočichů. Proto je rybáři považován za plevel a v takovém případě se přistupuje k částečnému zkosení porostů.[3][5]

Invazní druh[editovat | editovat zdroj]

V některých oblastech, jako například v USA, je plavín štítnatý naopak považován za invazivní druh[8], a v některých dokonce za "zakázaný" druh.[9]

Do USA se rozšířil pravděpodobně jako dovezená rostlina pro okrasné vodní nádrže, odkud pronikl do velkých jezer, bažin, rybníků i pomalých říčních toků a při nedostatku přirozených nepřátel se místně velice rozšířil. Škodí jednak intenzivním zastiňováním vodní hladiny a vytlačováním původních flóry a dále hustou spletí lodyh a listů brání plavbě.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.biolib.cz
  2. data.gbif.org
  3. a b www.sagittaria.cz
  4. botanika.wendys.cz
  5. a b www.kvetenacr.cz
  6. rostliny.prirodou.cz
  7. Červený seznam květin ČR
  8. Invazivní rostliny v Connecticat
  9. Zakázané rostliny v Massachusetts
  10. www.issg.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]