Platební rozkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Platební rozkaz je rozhodnutí ve zkráceném soudním řízení a vydává se pouze v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.

Klasický platební rozkaz[editovat | editovat zdroj]

Soud může vydat platební rozkaz i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného. Platební rozkaz nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny. Platební rozkaz je třeba doručit všem žalovaným do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.

V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. odpor. Odpor se podává u soudu, který platební rozkaz vydal a v takovém případě se tím platební rozkaz automaticky zruší a soud nařídí ve věci jednání. Stejně tak nařídí jednání, nelze-li platební rozkaz vydat nebo nezdaří-li se platební rozkaz žalovanému doručit.

Pokud nebyl ve lhůtě podán odpor, platební rozkaz získá účinky pravomocného rozsudku.[1]

Elektronický platební rozkaz[editovat | editovat zdroj]

Elektronický platební rozkaz je shodný s klasickým platebním rozkazem, ale žalované plnění nesmí přesahovat 1 milion Kč a návrh na jeho vydání se podává na elektronickém formuláři (soubor ve formátu PDF, který lze otevřít pouze v programu Adobe Reader) se zaručeným elektronickým podpisem.[2] Obsah elektronického formuláře je po vyplnění zaslán přímo do centrální podatelny Ministerstava spravedlnosti ČR. Vyplněný elektronický formulář není možné zaslat emailem či datovou zprávou přímo příslušnému soudu, neboť v takovém případě by byl posuzován jako návrh na vydání klasického platebního rozkazu.[3]

Soudní poplatek u elektronického platebního rozkazu je nižší než u standardního platebního rozkazu (např. 400 Kč místo 1.000 Kč u žalované částky do 10.000 Kč včetně).[4]

Evropský platební rozkaz[editovat | editovat zdroj]

Evropský platební rozkaz je téměř celoevropsky sjednocené soudní rozhodnutí ve zkráceném řízení a bylo zavedeno nařízením EU.[5] Vydat ho lze pouze v přeshraničních případech, které se týkají soukromoprávních věcí (mimo majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, závětí a pozůstalost, insolvenčních řízení, sociálního zabezpečení a nároků z mimosmluvních závazků, pokud nejsou předmětem dohody mezi stranami nebo nedošlo k uznání dluhu, nebo se nevztahují na peněžité pohledávky ze spoluvlastnictví). Aplikuje se ve všech členských státech EU, kromě Dánska.[6]

Návrh na jeho vydání se podává na standardizovaném formuláři[7] a soud pouze posuzuje, zda má všechny náležitosti a zda se jeví opodstatněným. Pokud tomu tak není, návrh odmítne, jinak platební rozkaz také na standardizovaném formuláři vydá. V evropském platebním rozkazu bude žalovaný poučen, že má možnost buď žalobci částku uvedenou v rozkazu zaplatit, nebo rozkaz do 30 dnů od doručení napadnout podáním tzv. odporu.[8] Je také nutné ho doručit všem účastníkům řízení do vlastních rukou.[9] Je-li podán včasný odpor, soud pokračuje v klasickém civilním řízení, jinak vydaný platební rozkaz prohlásí za vykonatelný.[10] Poté lze evropský platební rozkaz přezkoumat již jen ve výjimečných případech.[11]

Směnečný a šekový platební rozkaz[editovat | editovat zdroj]

Směnečný nebo šekový platební rozkaz vydá krajský soud, je-li mu v prvopise předložena nesplacená směnka (šek), o jejichž pravosti není důvodu pochybovat. I tento platební rozkaz je třeba doručit všem žalovaným do vlastních rukou.

V tomto druhu platebního rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. námitky. Námitky musí obsahovat vše, co je proti platebnímu rozkazu namítáno a podávají se u soudu, který jej vydal. V případě včasných námitek soud ve věci nařídí jednání a v něm rozhodne, zda směnečný nebo šekový platební rozkaz ponechá v platnosti, nebo jej zruší.

Pokud nebyly podány včasné námitky, směnečný nebo šekový platební rozkaz získá účinky pravomocného rozsudku.[12]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Platební rozkaz se objevuje už v roce 1873, kdy byl zaveden jako tzv. rozkaz k placení. Jeho zákonná úprava byla velmi podobná, vydávaly je bez nařízení jednání okresní soudy, ale jen tehdy, pokud bylo známo bydliště dlužníka, bylo nutné je dlužníkovi doručit do vlastních rukou a bylo mu v něm uloženo, aby buď do 14 dnů zaplatil žalovanou částku, nebo aby podal odpor. Podaným odporem, který nemusel obsahovat odůvodnění, byl rozkaz k placení zbaven své další vykonatelnosti. Rozdílné bylo naopak to, že šlo takto žalovat pouze částky, jejichž jistina nepřesahovala 200 zlatých a pokud do půl roku od jejich vydání a nezaplacení nebyl podán návrh na exekuci, také ho už nešlo dále nuceně vykonat.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 172–174 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  2. § 174a o. s. ř.
  3. Návod na vyplňování formuláře pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR), s. 9
  4. Položky 1 a 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
  5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen „nařízení“)
  6. Čl. 2 nařízení
  7. Příloha I nařízení
  8. Čl. 8, 11 a 12 nařízení
  9. § 174b odst. 1 o. s. ř.
  10. Čl. 17 a 18 nařízení
  11. Čl. 20 nařízení
  12. § 175 o. s. ř.
  13. Zákon č. 67/1873 ř. z., o řízení upomínacím

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]