Rozsudek pro uznání
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozsudek pro uznání je zvláštní druh rozsudku v občanském soudním řízení, kterým soud rozhodne tehdy, pokud žalovaný v průběhu řízení uzná žalovaný nárok nebo jeho základ. Pokud by uznal jen část, může být takto rozhodnuto pouze tehdy, jestliže to navrhne žalobce. Nelze jej však vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.
Pro vydání tohoto rozsudku nemusí být nařizováno soudní jednání a je možno ho použít i tehdy, pokud se v důsledku koncentrace řízení má za to, že žalovaný nárok uznal. To platí tehdy, pokud se žalovaný na výzvu soudu bez vážného důvodu a včas nevyjádří, zda žalobní nárok uznává či nikoli, nebo nedostaví-li se k přípravnému jednání, ačkoli byl řádně a včas předvolán.[1]
Reference [editovat]
- ↑ § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád