Žalobce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žalobce (lat. actor, angl. plaintiff, fr. demandeur, něm. Kläger) je ten, kdo podal k soudu žalobu, jíž se domáhá svého práva proti žalovanému. Je jednou ze stran občanského soudního řízení, v níž soud jeho žalobu projednává.
Dřívější československý občanský soudní řád z roku 1950,[1] stejně nynější český občanský soudní řád ve znění do 31. prosince 2000[2] označovalo žalobce jako navrhovatele (a žalovaného jako „odpůrce“).
V trestním řízení se termín žalobce obvykle nepoužívá, roli veřejné žaloby plní státní zástupce, který podává obžalobu.
[editovat] Reference
- ↑ § 43 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád)
- ↑ Čl. I bod 120 zákona č. 30/2000 Sb.
