Poškozený
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poškozený je v českém právním systému (laicky vyjádřeno) ten, komu byla způsobena škoda. Postavení poškozeného a jeho práva se v různých soudních či jiných řízeních liší, proto je obecná definice platná pro všechna právní odvětví problematicky definovatelná.
Obsah |
[editovat] Postavení v civilním procesu
Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. objektivní odpovědnost za škodu (odpovědnost za následek), např. provozem motorových vozidel , v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb.).
[editovat] Postavení v trestním řízení
[editovat] Kdo je a není poškozeným
- poškozeného v trestním řízení odlišujeme od pojmu oběť trestného činu. Tou je fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla újma na zdraví. Dále také osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela a jíž byl poškozený povinen vyživovat.
Poškozeným v trestním řízení je ten, komu bylo trestným činem:
- ublíženo na zdraví
- způsobena majetková škoda
- způsobena morální či jiná škoda
Přičemž ale:
- za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Toto omezení platí pro všechna stádia trestního řízení.
- pro účely narovnání není poškozeným ten, na koho jen přešel nárok na náhradu škody (vylučuje se tedy právní nástupce poškozeného).
- poškozeným mohou být jen fyzické a právnické osoby a svědek. Naopak nemůže jím být spoluobviněný, znalec či zúčastněná osoba (rozuměj v daném trestním řízení).
[editovat] Dělení poškozených
- a) ti, kteří mohou žádat náhradu škody
- b) ti bez tohoto oprávnění
- ad a): poškozený, který může žádat náhradu škody (splňuje výše uvedené podmínky) má právo podat návrh, aby soud uložil obžalovanému v odsuzujícím rozsudku povinnost nahradit škodu. Pokud tedy tohoto práva využije stává se poškozený subjektem tzv. adhezního řízení (je součástí trestního řízení).
- návrh musí poškozený podat nejpozději v hlavním líčení a to před začátkem dokazování. To znamená, že jej může uplatnit i v přípravném řízení.
- pokud to odůvodňují jeho majetkové poměry má právo tento poškozený na bezplatné zastoupení či zastoupení za sníženou odměnu.
- má možnost podat stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání a usnesení o postoupení věci jinému orgánu.
[editovat] Některá práva poškozeného
- poškozený je procesní stranou ať už má či nemá právo být subjektem adhezního řízení (právo žádat náhradu škody).
- právo nahlížet do spisů, činit návrhy na doplnění dokazování, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč.
- právo na informace o pobytu obviněného či obžalovaného.
- pokud je k tomu oprávněn, tak má právo být subjektem adhezního řízení (žádat náhradu škody).
[editovat] Postavení v přestupkové řízení
V přestupkovém řízení je poškozeným pouze tehdy, pokud uplatnil nárok na náhradu škody, a účastníkem řízení o jiném správním deliktu poškozený podle stávající praxe není nikdy. Připravovaný zákon o přestupcích a jiných správních deliktech tuto nejednotnou úpravu mění a postavení účastníka řízení přiznává poškozenému ve všech případech.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
 |
Související články obsahuje Portál Právo |
Postavení v trestního řízení:
- JELÍNEK, Jiří a kolektiv: Trestní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007.
