Hlavní líčení

Hlavní líčení je povinné stadium trestního řízení, v němž se rozhoduje o vině a trestu obžalovaného. Soud přezkoumává obvinění obsažená v obžalobě (popř. v návrhu na potrestání), a to zásadně za účasti veřejnosti a dalších subjektů trestního řízení majících vliv na průběh projednávané věci. Obviněnému se zde říká obžalovaný.

V hlavním líčení rozhoduje senát nebo samosoudce (horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let § 314a TŘ. Samosoudce může bez projednávání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz za podmínek uvedených v § 314e TŘ, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Trestní příkaz má povahu rozsudku § 314a - 314g.

Hlavní líčení končí zpravidla rozsudkem: vinen či obžaloby zproštěn (§ 225 odst. 1), popř. i dalšími způsoby, např. vrácením věci § 221, postoupením věci § 222, zastavením trestního stíhání § 223, přerušením § 224 apod.