Philae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chrámu. O přistávacím modulu sondy Rosetta pojednává článek Rosetta (sonda).
Chrám Philae (pohled od západu)

Philae (někdy foneticky Fílé; v egyptštině Pilak, řecky Φιλαί) byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě. Chrám byl jako poutní místo významným náboženským centrem zejména v řecko-římské době[1], kdy byla většina komplexu vystavěna, a po nástupu křesťanství se stal posledním místem, kdy byl až do 1. poloviny 6. století udržován tradiční kult.[2] Jsou zde zaznamenány nejmladší známé nápisy zapsané v hieroglyfech a v démotickém písmu.

V souvislosti s vybudováním Asuánské přehrady byl ostrov trvale zaplaven Nilem. V 70. letech 20. století proto byly před jejím zprovozněním všechny významné historické stavby záchrannou akcí UNESCO přesunuty na 300 metrů vzdálený uměle upravený ostrůvek Agilkija. Přesto je však chrám (a někdy i samotný ostrov, na němž nově leží) označován názvem místa svého původního umístění.

V roce 1979 byl chrám, někdy nazýván i jako „perla Nilu“ či „perla Egypta“, zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást Núbijských monumentů mezi Abú Simbelem a Fílai. Je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Egyptě.

Chrám ve starověku[editovat | editovat zdroj]

Mapka chrámového komplexu

Stavební činnost na ostrově začala v době 25. dynastie.[1] Důkazy toho byly nalezeny v základech nejstarších dochovaných památek na ostrově.

Nejdůležitější část dějin chrámu se však začala psát až za dynastie Ptolemaiovské. Právě za jejich vlády vznikl chrámový komplex zasvěcený bohyni Eset. Umístění není náhodné, protože podle usirevovského mýtu se na ostrůvku Biga, ležícím kousek od chrámu, nachází jeden z hrobů Esetina manžela, boha Usíreva, který byl svým bratrem Sutechem roztrhán na 14 dílů, rozesetých po celém Egyptě. Na ostrově Biga měl dopadnout jeden z nich.

Tento chrámový komplex nechal založit již Ptolemaios I. Sótér a za následujících faraonů se dále rozrůstal. Zcela podle egyptských tradic na půdě tohoto chrámu uzavřeli manželství Gaius Iulius Caesar s královnou Kleopatrou VII.[3]

Chrám byl dále dostavován a rozšiřován i v době, kdy se stal Egypt součástí Římské Impéria jako jedna z jeho provincií, o čemž svědčí i názvy některých částí chrámu: Tarianův kiosek, Hadriánova brána, Augustův chrám, římská kaple.

Popis chrámového komplexu[editovat | editovat zdroj]

Jedná se však o chrámový komplex a třebaže hlavní chrám byl zasvěcen Esetě, nacházelo se v něm i další svatyně. Na východní části ostrova se nacházely chrámy núbijských božstev Arsenufise a Mandulise ale také i chrám Imhotepa, stavitele, kterému svět vděčí za první pyramidu a který byl později zbožštěn.

Traianův Kiosek

Východní části ostrova dominuje již zmiňovaný Traianův kiosek, který byl postaven na jeho počest, když měl tento chrám osobně navštívit, k návštěvě ale nakonec nikdy nedošlo. Na sever od kiosku stojí chrám zasvěcený Hathor a komplex na severu uzavírají Augustův chrám a Diokleciánova brána.

Na západní části (bráno od severu) se nachází chrám Hora mstitele. Kolem něj se lze dostat k severní části hlavního chrámu. Po východním pobřeží ostrova se dále na jih od Horova chrámu nachází Hadriánova brána, kterou se lze dostat mezi první a druhý pylon hlavního chrámu. Na tomto nádvoří se nachází mamissi (=chrám zrození) a římská kaple.

Esetin chrám[editovat | editovat zdroj]

Esetin chrám

Vlastní Esetin chrám je postaven podle klasických egyptských architektonických principů stavby chrámů.

Hypostyl na Philae

Vstupuje se do něj prvním vstupním pylonem, čímž se dostaneme na nádvoří. Jeho východní část tvoří chrám mamissi, chrám zrození, který byl místem oslavování narození faraona.

Na druhé straně nádvoří naproti prvnímu pylonu se nachází pylon druhý, před jehož východní částí se nachází římská kaple, jeden z dokladů, že chrám se nadále rozvíjel a rozšiřoval i pod nadvládou Římanů.

Za tímto druhým pylonem se nachází sloupová síň, neboli hypostyl. Hypostylová síň na Philae však neměla zcela uzavřený strop. V první řadě sloupů jakoby dva chybí a ta část stropu, který by podpíraly, není. Nejedná se o zhroucenou část stropu (jak by se mohlo z popisu zdát), ale o architektonický záměr.

Za hypostylem se nalézá vnitřní svatyně, kde stávala socha bohyně Eset, která byla v tomto chrámu uctívaná.

Poslední bašta náboženství[editovat | editovat zdroj]

Ještě v první polovině šestého století (za vlády východořímského císaře Iustiniana I.) byl chrám na ostrově Philae poslední chrám, kde se praktikovaly starověké náboženské obřady ale roku 535 (ačkoliv některé zdroje říkají 551[4] či ještě později) byl z rozkazu císaře uzavřen, což znamenalo oficiálně konec egyptského náboženství. Tomuto uzavření však o téměř 150 let dříve (392) předcházel zákaz všech nekřesťanských náboženských obřadů na území Impéria, jehož byl Egypt tou dobou součástí. Ale navzdory tomu zde v tomto chrámovém komplexu egyptské náboženství přečkalo dál.

To, že již neexistoval oficiálně žádný chrám, však neznamenalo konec faktický a původní náboženství bylo dál udržováno v podobě lidové. Bylo by hloupé se domnívat, že na tom takto byla většina země, mnohem pravděpodobnější je, že původní náboženství bylo v menšině. Neméně hloupé by však bylo se domnívat, že okamžikem uzavření chrámu přestalo existovat úplně.

Nicméně vpád arabů do Egypta roku 640 posléze dokončil to, co případně křesťanství nestihlo. Po vlně christianizace, která se zemí přehnala v předchozích stoletích, následovala vlna islamizace, která se s původním náboženstvím již téměř nesetkala.

Philae jako kostel[editovat | editovat zdroj]

koptský kříž

V témže roce, jako byl uzavřen chrám (tedy 535), vysvětil biskup Theodor chrám, tehdy již změněný na kostel sv. Štěpána, a tím zahájil kontinuitu fungování chrámu i v křesťanském světě. Existují dohady, že v této době docházelo ke společnému využívání prostor komplexu jak křesťany tak i původními věřícími. To by mohlo být i příčinou různých dat ukončení jeho egyptského fungování. Další vysvětlení pozdějších roků může být v uzavření chrámu i jako křesťanského kostela.

Používání chrámu křesťany se na něm neblaze podepsalo. Mnoho reliéfů bylo záměrně poškozeno a stesáno a na mnoha místech byl do kamene vytesán symbol kříže. Nejvíce je to vidět na prvním pylonu, kde postava bohyně Eset nalevo od vchodu jimi byla značně poškozena, zatímco postava na pravé straně vchodu, dotčená pouze zubem času, je velmi zachovalá.

Philae pod vodou[editovat | editovat zdroj]

Poprvé vody Nilu ohrozily chrám roku 1902, kdy býval chrám kvůli první Asuánské přehradě na deset měsíců v roce zaplaven. Nad hladinu se vynořoval jen po ony dva měsíce, kdy byla přehrada částečně vypouštěna. Ještě během prvního desetiletí se však začalo mluvit o navýšení přehrady, které by mělo za následek ještě silnější zaplavování chrámu. K němu nakonec došlo a o několik let později byla přehrada navýšena podruhé.

Když se na počátku šedesátých let rozhodlo o výstavbě vysoké asuánské přehrady, hrozilo, že se Philae ocitne pod vodami Nilu navždy. Vodní eroze by pak hrozila chrámový komplex na ostrově zničit.

Záchranné práce[editovat | editovat zdroj]

Díky zásahu UNESCO byly památky na Philae zachráněny a to přesunem na jiný ostrov, který zvýšenou hladinou již neměl být zaplaven. Záchrana komplexu trvala od roku 1972 do roku 1980. Ostrov Agilkija, který se nachází 300 metrů od původního ostrova, byl upraven tak, aby na něj mohly být přeneseny všechny památky. Ostrov byl zvětšen a změnil se i jeho tvar, aby co nejvíce odpovídal původnímu ostrovu Philae.

Komplex byl nejprve obehnán provizorní 15 metrů vysokou nepropustnou stěnou. Stavby pak byly rozebrány, jednotlivé kameny pečlivě označeny a přemístěny na nový ostrov, kde byl celý chrámový komplex znovu sestaven. Na rozdíl od chrámu v Abú Simbelu (který byl také přesunut kvůli Násirovu jezeru) byla práce zde jednodušší, neboť se nemusela řezat skála, ale stačilo již před stovkami let opracované kvádry vyzvednout z jejich umístění a pak je přesunout na odpovídající místo v novém areálu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 181n.  
  2. viz např. FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London : Opus Publishing, 1996. 175 s. ISBN neuvedeno.  
  3. Phliae - Perla Egypta
  4. ZAMAROVSKÝ V.: Bohové a králové starého Egypta, Brána, Praha 2003, 360 s., druhé upravené vydání, ISBN 80-7243-194-3, s. 85

Související články[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 24°2′ s. š., 32°53′ v. d.