Abú Simbel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvojice chrámů v Abú Simbel

Abú Simbel (arabsky أبو سنبل nebo أبو سمبل) je archeologická lokalita na území historické Núbie, dnes v jižním Egyptě, na západním břehu Násirova jezera, asi 290 km jižně od Asuánu. Nacházejí se zde dva starověké egyptské chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. století př. n. l. v době vlády třetího panovníka 19. dynastie Ramesse II. Ve své době byly určeny nejen k provozování kultu významných egyptských bohů, ale i samotného krále a jeho oblíbené manželky královny Nefertari.

Na své nynější místo byly přeneseny v letech 19631968 v rámci mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie před zatopením budovanou Asuánskou přehradou. V roce 1979 byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást Núbijských monumentů mezi Abú Simbelem a Fílai nacházejících se poblíž Asuánu. Jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Egyptě.

Velký chrám[editovat | editovat zdroj]

Průčelí Velkého chrámu v Abú Simbel. Sochy Ramesse II. sedícího na trůnu jsou vysoké 20 m

Velký chrám byl objeven roku 1813 švýcarským učencem Johannem Ludwigem Burckhardtem.

Chrám byl zasvěcen nejvyšším bohům Horního a Dolního Egypta, Amenreovi a Reharachtejovi; vedlejší kult zde měl i Ptah a sám zbožštěný Ramesse II. Chrám je orientován přesně k východu a byl postaven tak, že dvakrát do roka, o jarní a podzimní rovnodennosti, ozářilo vycházející slunce sochy tří božstev vytesané v západní stěně nejzazší kaple, ležící 65 metrů hluboko ve skalním masivu. Socha Ptaha, boha temnoty a podsvětí, zůstává neosvětlena.

Průčelí chrámu vévodí čtyři sedící, přes 20 metrů vysoké kolosy Ramesse II., mezi jejichž nohama stojí sochy dalších členů královské rodiny. Horní okraj průčelí zdobí řada paviánů uctívajících vycházející slunce. Za vchodem do chrámu následuje síň s osmi pilíři s tzv. usirovskými sochami panovníka, dále menší síň se čtyřmi pilíři, tzv. příčná, a nakonec již zmíněná kaple se sochami bohů. Vpravo i vlevo od hlavního traktu se nachází několik vedlejších komor. V reliéfní výzdobě chrámu, která má převážně náboženský ráz, vynikají scény a nápisy z válek Ramesse II. v Sýrii (bitva u Kádeše), Libyi a Núbii.

Přesun chrámů[editovat | editovat zdroj]

Sochy Ramesse II. při přesunu chrámů (1967)[1]

Přípravy na relokaci a záchranu chrámů v Abú Simbelu před stoupajícími vodami Nilu kvůli plánované Velké asuánské přehradě započaly v roce 1959. Šlo především o vyhlášení mezinárodní dárcovské kampaně a vytvoření plánů přesunu. Samotný přesun pak probíhal v letech 1964 až 1968 a stál 42 milionů USD (o tuto částku se zasloužily především egyptská vláda a organizace UNESCO).

Všechny místní památky musely být rozřezány na velké bloky vážící až 30 tun (v průměru měly 20 tun), rozebrány, převezeny na novou lokaci o 65 metrů výše a tam znovu sestaveny. Mnohými je tento přesun dosud považován za největší počin archeologického inženýrství v historii.

Perličkou místních průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. Sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě. Vzhledem k rozsahu celého projektu jde ovšem o chybu zcela nepatrnou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Foto: Per-Olow Anderson (1921-1989). Zdroj: Forskning & Framsteg 1967, č. 3, str. 16.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]