Perugia Calcio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
AC Perugia Calcio
Název Associazione Calcistica Perugia Calcio
Přezdívka Grifoni
Země Itálie Itálie
Město Perugia
Založen 1905 (Associazione Calcio Perugia)
1919 (Società Sportiva Perugia)
1928 (AC Perugia)
2005 (Perugia Calcio)
2010 (Associazione Sportiva Dilettantistica Perugia Calcio)
2011 (Associazione Calcistica Perugia Calcio)
Asociace Itálie FIGC
Soutěž Serie C1
2011/12 1. místo v Serii C2
Stadion Stadio Renato Curi
Perugia
Kapacita 28 000
Představenstvo
Předseda Itálie nikdo
Trenér Itálie Pierfrancesco Battistini
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Tituly 1x Serie B (1974/75)
Přehled medailí
Serie A
Stříbrná medaile 1978/1979 AC Perugia

Associazione Calcistica Perugia Calcio je fotbalový klub se sídlem v Perugii v Umbrii. Je přímým nástupcem starého týmu A.C. Perugia, který byl vyloučen z italského fotbalu kvůli finančním potížím. Nový klub v současné době hraje v italské Lega Pro Prima Divisione. Týmovými barvami jsou červená a bílá.

Původní klub byl založen v roce 1905 a byl zrušen v roce 2005 poté, co velkou část minulých let strávil v Serii A (poslední sestup přišel v roce 2004).

V roce 2003 vyhrál tým Pohár Intertoto.

Perugia se stala známou tím, že dávala šanci hráčům z netradičních fotbalových národů a byla prvním evropským klubem, v němž hrála japonská hvězda Hidetoshi Nakata.

Dalšími známými zahraničními bývalými hráči jsou Ahn Jung-Hwan, Rahman Rezaei a Al-Saadi Qadhafi, syn libyjského vůdce Muammara Kadáfího.

Tým byl přezkoumávám poté, co jeho vlastník Luciano Gaucci kritizoval vlastního hráče, Korejce Ahn Jung-Hwana, který skóroval zlatý gól, jež vyřadil Itálii z mistrovství světa v roce 2002.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen 9. června 1905 sloučením týmů U.S. Fortebraccio a Libertas.

Postup do Serie B v roce 1966 stanovil začátek jednoho z nejúspěšnějších období v dějinách klubu. Mezi hvězdné hráče v kádru patřil obránce Pierluigi Frosio a záložníci Renato Curi a Franco Vannini. Po zbytek desetiletí zůstal tým v horní polovině tabulky, v roce 1979 skončil druhý s 11 vítězstvími a 19 remízami - byl jediným neporaženým týmem, který nevyhrál titul. Nicméně toto období poznamenali i tragédie a skandál - v roce 1977 zemřel Curi během ligového zápasu s Juventusem na srdeční infarkt a Vanniho kariéru ukončilo zranění v roce 1979. Skandál Totonero v roce 1980 vedl k pětibodové penalizaci a sestupu v roce 1981. V tomto období byl trenérem Illario Castagner.

V první polovině 80. let se klub pokoušel vrátit do Serie A, téměř se mu to podařilo v roce 1985 s rekordem 11-26-1. Další skandál v roce 1986 odsunul Perugii do Serie C2. V tomto období byl objeven Fabrizio Ravanelli, který později pokračoval v kariéře v Reggianě, Juventusu, Middlesbrough a několika dalších klubech ještě předtím, než se vrátil zpět do Perugie.

Kontrolu nad klubem převzal kontroverzní a excentrický Luciano Gaucci. V roce 1994 se tým vrátil do Serie B a pod vedením Giovanniho Galeoneho se v roce 1996 dostal do Serie A. Perugia začala dobře, pak se ale Gaucci nepochopitelně rozhodl nahradit Galeoneho Nevio Scalou. Forma týmu rapidně klesla, v závěru sezóny se však po vítězství 2:1 nad Piacenzou v posledním kole zachránili. Trenérem se stal opět Castagner a Perugia vyhrála play-off nad Turínem, čímž si zajistila setrvání v nejvyšší soutěži.

Dalších šest sezón se Perugia v Serii A držela, především se jí dařilo na domácím hřišti. V kádru bylo i několik zahraničních hvězd, především Hidetoshi Nakata a Milan Rapaić.

Nový předseda Vincenzo Silvestrini, který přetvořil klub v roce 2005, oznámil svůj cíl přivézt tým zpět do Serie A do čtyř let.

Po skončení sezony 2009/10 byl na klub vyhlášen konkurz. Klub ale žil dál a vznikl tak klub nový:ASD Perugia Calcio. Začali hrát Serii D (5. liga). Po roce hráli pod ninějším jménem.


Umístění v uplynulých sezónách v italské lize[editovat | editovat zdroj]

Ročník liga pořadí
2000/01 A 10
2001/02 A 8
2002/03 A 9
2003/04 A 15
2004/05 B 4
2005/06 C1 6
2006/07 C1 6
2007/08 C1 5
2008/09 C1 8
2009/10 C1 11
2010/11 D 1
2011/12 C2 1
2012/13 C1 2

Umístění v uplynulých sezónách v evropských soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Ročník liga pořadí
1978/79 UEFA 2. kolo
2003/04 UEFA 3. kolo

Významní bývalí hráči[editovat | editovat zdroj]

     

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Perličky[editovat | editovat zdroj]

Luciano Gaucci (prezident v letech 1991 - 2004) se také pokusil najmout dvě fotbalistky, útočnice Hannu Ljungbergovou a Birgit Prinzovou, ale uspěl v získání syna libyjského vůdce Muammara Kaddáffího, Al-Saadiho Qadhafiho.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]