Přírodní park Stráž nad Ohří
 Stráž nad Ohří | |
|---|---|
 Pastviny u Srní | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1985 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Karlovy Vary |
| Rozloha | 3 700 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Karlovy Vary |
| Umístění | Doupovské hory Krušné hory |
| Souřadnice | 50°21′27,82″ s. š., 13°2′16,11″ v. d. |
  Stráž nad Ohří | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stráž nad Ohří je přírodní park na levém břehu řeky Ohře v severozápadní části Doupovských a přilehlé části Krušných hor v okrese Karlovy Vary.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast klidu Stráž nad Ohří byla vyhlášena na území o rozloze 3 700 hektarů v roce 1985 okresním národním výborem v Karlových Varech. V roce 1997 byl status chráněného území změněn na přírodní park.[1]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Území přírodního parku se nachází v katastrálních územích obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří. Je vymezeno silnicemi třetí třídy, které spojují Damice, Krásný Les, Srní a Malý Hrzín. Jihovýchodní hranici tvoří tok řeky Ohře.[2]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Většinu geologického podloží tvoří třetihorní vulkanity jako jsou alkalické bazalty a tefrity, které v oblasti vrcholu Pekelské skály a jejího severovýchodního úbočí přechází do trachybazaltů, trachyandezitů a intruzívních trachytických brekcií.[3] V nejnižší části údolí Ohře, kde řeka vyhloubila údolí až na úroveň krystalinika,[4] se vyskytují prekambrické nerozlišené různě metamorfované horniny. V západní části parku tvoří podloží jižně od Krásného lesa především pyroklastika bazaltových hornin. Na území krušnohorské části přírodního parku převládají prekambrické nebo paleozoické ruly a svory.[3]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Přírodním parkem vede hranice mezi geomorfologickými celky Doupovské a Krušné hory. Hranice mezi nimi probíhá jižně od Krásného Lesa k Osvinovu a dále na severovýchod kolem vrcholu Pekelské skály směrem ke Smilovu. Doupovská část spadá do geomorfologického okrsku Jehličenská hornatina, zatímco krušnohorská leží na území podcelku Klínovecká hornatina a v okrsku Jáchymovská hornatina.[3] Nejvyšším vrcholem území je Pekelská skála s nadmořskou výškou 774 metrů.[2]
Půdy[editovat | editovat zdroj]
Z půdních typů převládá kambizem eutrofní v doupovské části a kambizem dystrická v krušnohorské části chráněného území.[3] Na čedičových výchozech se ostrůvkovitě vyskytují rankery.[5]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ohře, do které se v parku vlévá několik drobných přítoků, z nichž největší jsou Plavenský, Hornohradský a Pekelský potok. Plavenský potok teče podél západní hranice parku.[2]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Na území přírodního parku žije řada vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Patří mezi ně árón plamatý (Arum maculatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula), tařice skalní (Aurinia saxatilis) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus). Z živočichů se zde vyskytují užovka stromová (Zamenis longissimus), čáp černý (Ciconia nigra), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) nebo bolen dravý (Leuciscus aspius).[6]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Přírodní park je součástí evropsky významné lokality Doupovské hory a zároveň se nachází na území stejnojmenné ptačí oblasti.[7] Maloplošnými zvláště chráněnými územími v přírodním parku jsou národní přírodní rezervace Nebesa a přírodní památky Čedičová žíla Boč a Pastviny u Srní.[2]
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
- Břek u Horního hradu
- Buk k Osvinovu
- Buk u Stráže
- Damická lípa u potoka
- Damický kaštanovník
- Duby u Panské louky
- Jasan u kovárny
- Lípa v Osvinově
- Lípa v Srní
- Lípa ve Stráži
- Pekelská lípa II.
- Pekelský buk
- Slavibojův břek
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V chráněném území stojí památkově chráněné zříceniny hradů Hauenštejn a Himlštejn. Dalšími památkově chráněnými objekty jsou kostel svatého Petra a Pavla v Krásném Lese, kostel svatého Michaela ve Stráži nad Ohří a drobné objekty nebo stavby lidové architektury v Boči, Malém Hrzíně, Stráži nad Ohří a Krásném lese.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SYRVATKOVÁ, Petra. Přírodní park Stráž nad Ohří a jeho perspektivy. České Budějovice, 2013 [cit. 2017-06-02]. 65 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Michael Bartoš. s. 8. Dále jen Syrvatková 2013. Dostupné online.
- ↑ a b c d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CENIA. Geologická mapa, geomorfologické členění ČR, půdní typy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124.
- ↑ Syrvatková 2013, s. 33
- ↑ Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 496 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Přírodní park Stráž nad Ohří, s. 210.
- ↑ Syrvatková 2013, s. 16–17
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Stráž nad Ohří na Wikimedia Commons
