Kapradina laločnatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKapradina laločnatá
alternativní popis obrázku chybí
Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďkapraďovité (Dryopteridaceae)
Rodkapradina (Polystichum)
Binomické jméno
Polystichum aculeatum
(L.) Roth, 1799
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) patří mezi mohutné, vytrvalé rostliny se vzpřímenými listy. Ty jsou 50 až 70 cm dlouhé, 6 až 14 cm široké, tuhé, svrchu lesklé a dvakrát zpeřeně složené. Vyrůstají ze silného plazivého oddenku a vytrvávají přes zimu. Lístečky jsou kopinatého tvaru a osinkatě zubaté, uspořádány ve spodní části listu vstřícně a v horní části střídavě. Nejspodnější horní lísteček je vždy výrazně (až dvakrát) větší než ostatní. To je velmi význačný rozlišovací znak této kapradiny.[1] Čepel se k bázi a vrcholu postupně zužuje. Je dlouze špičatá a tmavě zelená. Řapík bývá 5 až 20 cm dlouhý a do 7 mm tlustý. Ostěra vytrvává. Výtrusové kupky jsou velké. Výtrusy dozrávají od července do září.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kapradina laločnatá se vyskytuje zřídka. Proto je zaznamenána v Červeném seznamu C4 (vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené).

Ve světě se kapradina laločnatá vyskytuje převážně v horských oblastech střední Evropy, na Kavkazu, přes Himálaj na Dálný východ. Dále ji lze nalézt v severní Africe. Někdy je tento druh však chápan za ubikvistu, tzn., že je všudypřítomný. Výskyt se tedy udává i v pohoří a v tropech.

V České republice je rozšířena značně nerovnoměrně. Roste většinou v podhorských a horských suťových a svahových lesích, převážně na skeletových, avšak humózních půdách. Je to převážně lesní druh, ale roste i na výsluní. Vyžaduje ale stále vlhko. Občas se vyskytuje i v horských vysokobylinných nivách a také na zastíněných vlhkých kamenných zídkách a skalách. Kapradina má ráda vápnité substráty. Pokud jsou ale nevápnité, tak se jim zcela nevyhýbá.

Vyskytuje se na Šumavě u Nové Pece, ve Slezsku a častěji na Moravě. Občas se pěstuje jako okrasná rostlina na zahradách. Je hojnější než Polystichum lonchitis a Polystichum braunii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hejný, S.: Květena České republiky 1. Praha: ACADEMIA, 1997. ISBN 80-200-0643-5
  • Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: ACADEMIA, 2002. ISBN 80-200-0836-5
  • Kremer B.P., Muhle H., Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : IKAR, 1998. ISBN 80-7176-804-9
  • Šomšák Stanislav a kol., Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. PŘÍRODA, a.s., 1997. ISBN 80-07-00989-2
  • Studnička M., Kapradiny, atlas domácích a exotických druhů. Praha: ACADEMIA, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]