Tařice skalní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tařice skalní

Tařice skalní (Aurinia saxatilis)
Tařice skalní (Aurinia saxatilis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď: brukvovité (Brassicaceae)
Rod: tařice (Aurinia)
Binomické jméno
Aurinia saxatilis
(L.) Desv.
Synonyma
  • Alyssum saxatile[1]

Tařice skalní (Aurinia saxatilis) je nízká, vytrvalá, nenáročná rostlina vyznačující se svými brzy z jara vykvétajícími trsy zářivě žlutých květů, jediný druh rodu Aurinia který roste na území České republiky. Často se v různých varietách pěstuje i na skalkách v zahradách.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Evropský druh rozšířený od východní Francie přes Střední Evropu po Ukrajinu a jihozápad Ruska a dále téměř po celém Balkánském poloostrově a částečně i Malé Asii. Na severu je jeho areál výskytu ohraničen Německem, Českem a Polskem, na jihu Rakouskem. Je to pontický druh původem z oblasti Balkánu a od Černého moře který se v interglaciálu šířil do Evropy. V Čechách roste v Českém středohoří, v horním Povltaví a Pootaví, na Táborsku, Plzeňsku a na střední a jižní Moravě.

Vyrůstá obvykle na skalnatých stanovištích od nížin až do podhůří, na slunných skalách nebo kamenitých i travnatých stráních, pastvinách či na okrajích lesních porostů, druhotně na zídkách i ruinách staveb. Vyskytuje se na odvodněných vápencových, dolomitických, andezitových, pískovcovitých nebo silikátových substrátech většinou na výhřevných osluněných jižních svazích.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Polokeřovitá vytrvalá šedoplstnatá rostlina vyrůstající do výše 10 až 30 cm ze silného dřevnatějícího, vřetenovitého kořene pronikající hluboko do půdy nebo skalní štěrbiny. Z kořenové hlavy pokryté zaschlými listy vyrůstají jak krátké sterilní lodyhy zakončené listovou růžici, tak i květní lodyhy. Spodní listy s dlouhými řapíky rostoucí v růžici mají čepel obvejčitou až obkopinatou, na koncích tupou nebo špičatou, 5 až 10 cm dlouhou a jen 1 až 1,5 cm širokou a po obvodě celokrajnou nebo řídce zoubkovanou. Květní lodyha, jenž postupně od spodu dřevnatí a je porostlá šedozelenými, nežláznatými, stopkatými hvězdicovitými chlupy, bývá přímá nebo vystoupavá, většinou jednoduchá a jen v horní části rozvětvená. O mnoho menší střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou přisedlé, čárkovité a celokrajné.

Stopkaté oboupohlavné květy jsou uspořádány v hustých hroznech které často ještě nesou hrozny postranní a dohromady tvořící chocholíčnaté květenství. Čtyřčetné květy mají opadavé kališné lístky asi 2 až 2,5 mm dlouhé a porostlé hvězdicovými chlupy. Zlatožluté, široce obvejčité, volné korunní lístky s krátkým nehtíkem bývají dvojnásobně delší než kališní, jsou lysé a na vrcholu někdy mělce vykrojené. V květu vyrůstá šest čtyřmocných tyčinek, svrchní semeník je složen ze dvou plodolistů. Nektaria jsou po obou stranách vnějších tyčinek. Tařice skalní obvykle kvete od dubna do května, její ploidie je 2n = 16.

Souplodí je tvořeno obvejčitými či eliptickými nebo okrouhlými, na odstávajících stopkách vyrůstajícími dvoupouzdrými pukajícími šešulkami dlouhými 4 až 5 mm které mají na konci suchou čnělku asi 0,5 mm dlouhou. V pouzdru se nacházejí dvě okrouhlá křídlatá semena kterými se druh spontánně šíří.[2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj vzhled a nenáročnost je často pěstovanou skalničkou která upoutává svým výrazným jarním kvetením. Pěstuje se také řada variet které mívají panašované listy, květy různých odstínů nebo jsou dokonce plnokvěté. Přírodní druh se dobře množí semeny vysévanými na podzim, ale tyto vyšlechtěné variety se musí pro zachování svých netypických vlastností rozmnožovat řízkováním.[4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti patřila tařice skalní pod jménem Alyssum saxatile do rodu Alyssum odkud byla přeřazena do rodu Aurinia kde dostala nové vědecké jméno Aurinia saxatilis.

Druh je členěn do tří poddruhů, v Česku roste pouze nominátní

  • tařice skalní pravá (Aurinia saxatilis (L.) Desv. subsp. saxatilis) jehož součásti je i dříve uznávaný poddruh A. s. arduini.

Nominátní poddruh vyrůstá v západní, střední a východní Evropě a na severu Balkánského poloostrova. Na jihu Balkánského poloostrova vyrůstají další dva poddruhy které se od nominátního odlišují hlavně tvarem šešulek a listů:

  • (Aurinia saxatilis (L.) Desv. subsp. megalocarpa) (Hausskn.) T. R. Dudley
  • (Aurinia saxatilis (L.) Desv. subsp. orientalis) (Ard.) T. R. Dudley[3][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Počty rostlin tohoto druhu se ve volné přírodě postupně snižují a proto byla tařice skalní "Seznamem zvláště chráněných druhů rostlin" dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. zařazena mezi ohrožené druhy (§3) a "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 mezi téměř ohrožené druhy (C4a) které si vyžadují další pozornost.[2][7][8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Aurinia saxatilis (Tařice skalní) [online]. BioLib.cz, [cit. 2014-03-17]. Dostupné online.  
  2. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Tařice skalní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007, [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Aurinia saxatilis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2014-03-17]. S. 464-469. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  4. a b c Herbář Wendys: Tařice skalní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b PILÁT, Albert. Kapesní atlas rostlin. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 255 s. HSV 14-657-68. Kapitola Tařice skalní, s. 50-51.  
  6. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 (3) [cit. 17.03.2014], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  7. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 (3) [cit. 17.03.2014], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Aurinia saxatilis ve Wikimedia Commons