Pískomil veverkoocasý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox pískomil veverkoocasý

pískomil veverkoocasý
pískomil veverkoocasý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Podčeleď: pískomilové (Gerbillinae)
Rod: pískomil (Sekeetamys)
Ellerman, 1947
Binomické jméno
Sekeetamys calurus
Thomas, 1892

Pískomil veverkoocasý (Sekeetamys calurus) je druh pískomila žijící v pouštních oblastech Blízkého východu. Je zařazen do monotypického rodu Sekeetamys.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 45-90 g
  • délka těla: 10-12,5 cm
  • délka ocasu: 13-16,5 cm

Pískomil veverkoocasý je zhruba stejně velký jako pískomil mongolský, je však štíhlejší. Mají protáhlý úzký čenich, velké kulaté oči a poměrně velké šedé uši, hmatové chlupy jsou velmi dlouhé. Jejich těla se směrem dozadu rozšířují, pánevní končetiny jsou dlouhé a plosky nohou lysé. Nápadný je dlouhý, tlustý ocas, který je, tvláště u dominantních savců, po celé délce pokrytý huňatou, hnědošedou srstí. Hřbet je žlutavý, některé chlupy jsou černé, obvyklý je ticking. Břicho je čistě bílé.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Žijí v kamenitých i písčitých pouštích a polopouštích v Súdánu, Egyptě, Izraeli, Jordánsku a Saúdské Arábii.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Pískomilové veverkoocasí jsou noční zvířata, přes den se skrývají před pouštním žárem. Jsou sociální a žijí v rodinných skupinách, během výchovy mláďat jsou monogamní. Huňatost ocasu samců je znakem jejich sociálního postavení.

V přírodě se páří v únoru a březnu, v zajetí pak celoročně. Březost trvá 21-24 dní. Samice si pod kameny staví hnízdo z rozkousaných rostlin, v jednom vrhu jsou dvě až pět bezmocných mláďat. Na péči o ně se podílejí oba rodiče. Mladí pískomilové se začínají osamostatňovat ve čtyřech až pěti měsících věku.

Už 80 dní po narození pohlavně dospívají. V přírodě je průměrná délka života pískomila veverkoocasého jen asi 6 měsíců, v zajetí se dožívají až 5,5 let.

Dobře šplhá ve větvích a výborně skáče. Je to všežravec, živí se částmi rostlin, semeny i drobnými bezobratlými. Nalezenou potravu si zahrabává do skrýší a pravděpodobně se tak podílí na šíření semen. Sdílí území i zdroje s myší rezavou, která se tak stává jeho konkurentem; zdá se ale, že pískomil veverkoocasý je dominatnější.

Je kořistí fenků, písečných i pouštních lišek, damanů, sov a hadů.

Chov pískomila veverkoocasého[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako pískomil mongolský a další pískomilové se i pískomil veverkoocasý chová v zajetí. Jsou to nenáročná a ochočitelná zvířata, péče o ně se neliší od péče o jiné pískomily. Potřebují nějaký domeček, kam by se mohli schovat, větve na šplhání a koupací písek. Dobře se množí, ale nemají-li dostatečně kvalitní potravu, může dojít ke kanibalismu mláďat.

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]