Písecká brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Písecká brána z vnější strany. Reliéfní výzdoba se snaží inzerovat vojenskou zdatnost habsburské monarchie.
Písecká brána z vnitřní strany. Tvářnost fasády obrácené do města je výrazně přívětivější.

Písecká brána (též Bruská brána podle potoka Brusky) je bývalá součást barokního fortifikačního systému Prahy známého jako Mariánské hradby. Stojí nedaleko Bílkovy vily, v ulici K Brusce, blízko stanice metra Hradčanská.

Název stavby nemá nic společného s jihočeským městem Písek, ale vznikl přenesením jména někdejší brány, která stávala o několik set kroků dále na malostranském předměstí Písek (v místech dnešní Valdštejnské ulice).

Písecká brána je vklíněna mezi bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. Byla postavena roku 1721 architektem Giovannim Battistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví dostal do Prahy touto branou český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti.

Když začaly později Mariánské hradby překážet rozvoji Prahy, došlo v roce 1860 k rozhodnutí je zrušit. Postupně začaly mizet a do dnešních dnů se dochovaly jen v několika torzech. Píseckou bránu uchránila před demolicí její poloha, která nepřekážela stavebnímu a dopravnímu ruchu. Opevnění na západ od brány však bylo roku 1898 zbouráno, aby uvolnilo prostor pro stavbu nové kadetní školy (dnes Ministerstvo obrany), vystavěné roku 1900. Rovněž hradby na východ od brány byly zbourány a rozváženy (od roku 1901) do příkopů, čímž se otevřela cesta na Letnou. V letech 20002002 prošla brána rekonstrukcí a od jejího ukončení funguje jako galerie a kavárna; také se zde konají svatební obřady.

Dnes je Písecká brána jednou ze čtyř dochovaných bran novověkého opevnění Prahy. Zbylé tři – brány Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) – se nacházejí v areálu Vyšehradu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]