Brusnice (potok)
| Brusnice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 4,5 km |
| Plocha povodí | 4,7 km² |
| Průměrný průtok | 0,0002 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-12-01-0240 |
| Pramen | |
| rybník Markéta I, Břevnovský klášter 50°5′3,85″ s. š., 14°21′33,73″ v. d. 320 m n. m. | |
| Ústí | |
| na Klárově do Vltavy 50°5′32,4″ s. š., 14°24′50,46″ v. d. 190 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Praha) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brusnice (dříve též Bruska) je potok v Břevnově, na Hradčanech a Malé Straně v Praze. Je 4,5 km dlouhý a podstatná část této délky je vedena potrubím. Hluboký zářez údolí Brusnice na jejím dolním toku vytvořil prudké severní svahy ostrožny, na které byl založen Pražský hrad.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Potok má tři hlavní prameny a všechny se nacházejí v těsné blízkosti budov Břevnovského kláštera. První z nich zvaný Vojtěška pramení v zahradě kláštera pod stejnojmenným pavilonem. Poté napájí rybník Malá Markéta zvaný také Sádky. Druhý, slabší pramen vyvěrá přibližně v místě bývalého pivovaru, dnes ve stráni pod Patočkovou ulicí, tento nejslabší pramen je od roku 2011 téměř vyschlý. Třetí, poměrně silný pramen se nachází u východního předpolí kláštera. Druhý a třetí pramen napájejí rybník Velkou Markétu zvaný též Pivovarský rybník. Nedaleko pod hrázemi obou rybníků se obě větve potoka stékají.
Pak protéká dlouhý úsek, do roku 2018 převážně kanalizací, a napájí postupně čtyři rybníčky v oblasti břevnovských usedlostí Kajetánka, Petynka, Šlajferka a Malovanka.[1] Rybníčky nesou jména Kajetánka, Vincentinum, Šlajferka a Kuklík. Část potrubí podél Patočkovy ulice byla v roce 2018 přeměněna na otevřené koryto.[2] Další část zatrubněného toku probíhá pod mimoúrovňovou křižovatkou Malovanka a ulicí Patočkovou, na povrchu se objevuje v Parku Maxe van der Stoela u X. bašty Mariánských hradeb, kde společně s podzemní vodou z tunelu Blanka napájí rybník Šance.
Dále tok pokračuje potrubím pod Novým Světem a odkrývá se v celé délce v Jelením příkopu v sousedství Pražského hradu, kde protéká pod Prašným mostem pěším tunelem od architekta Josefa Pleskota. Před obloukem Chotkovy silnice se Brusnice opět noří pod zem a ústí do Vltavy na 53,5 km zleva kanalizací poblíž Klárova, v sousedství Občanské plovárny.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průtok je malý, do 1 l/s, při měření v roce 1999 dosáhl 0,2 l/s. Kvalita vody se pravidelně nesleduje.
Odvozená pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Podle Brusnice (Brusky) je pojmenováno několik dalších objektů: Bruská brána (též Písecká), ulice Pod Bruskou (tzv. Myší díra, předchůdce Chotkovy silnice), a také tramvajová zastávka Brusnice a ulice U Brusnice (spojující východní konce ulic Na Ořechovce a Nový Svět).
Legendy[editovat | editovat zdroj]
Na místě studánky Vojtěšky se podle legendy setkali roku 993 sv. Vojtěch s Boleslavem II. a založili Břevnovský klášter.
Podle Kosmovy kroniky věštila Libuše vznik pražského hradu na místě, jež je ze severní strany chráněno hlubokým údolím brusnického potoka.[3] Alois Jirásek nechal ve Starých pověstech českých kněžnu Libuši umístit budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.
Mlýny[editovat | editovat zdroj]
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.[4]
- Mlýn na Novém Světě – Hradčany, Černínská, zanikl
- Mlýn v Jelením příkopu – Hradčany, Chotkova silnice, zanikl
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pavilon Vojtěška v zahradě Břevnovského kláštera -
Rybník Velká Markéta a klášter -
Ústí do kanalizace pod rybníkem, odstraněné při revitalizaci roku 2018 -
Rybník u Kajetánky -
Rybník Vincentinum -
Rybník Kuklík u Malovanky -
Tunel pod Prašným mostem -
Ústí do kanalizace v Jelením příkopu
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pás břevnovských usedlostí u potoka Brusnice na Praha neznámá
- ↑ Otevření koryta podél ulice Patočkova
- ↑ Kosmas. Kosmova kronika česká. Redakce Ladislav Niklíček; překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7459-110-5. Kapitola IX, s. 26, 27.
- ↑ Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brusnice na Wikimedia Commons - Galerie Brusnice na Wikimedia Commons
- Práce na revitalizaci potoka
