Otakar Cmunt

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Otakar Cmunt
Narození15. ledna 1870
Rakovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. června 1953 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Alma materUniverzita Karlova
PovoláníVrchní ředitel Městské spořitelny Pražské
ChoťMarie Křesinová
DětiOtakar (*1902), Marie (*1905) a Květuše (*1910)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Cmunt (15. ledna 1870, Rakovice u Čimelic čp. 1[1] – 20. června? 1953, Praha)[2] byl ředitel městské spořitelny Pražské, organizátor českého spořitelnictví, redaktor časopisu Spořitelní obzor, předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury.

Předkové a rodina[editovat | editovat zdroj]

Otec Josef Cmunt (*1839) pracoval jako schwarzenberský revírník na Orlíku, matka byla dcerou schwarzenberského nadlesního, rozená Wodinaggová.[3] Předkové Cmuntů byli po staletí mlynáři u Sepekova, Vlksic a okolí na mlýnech říčky Smutná. Dodnes zde stojí mlýn „Cmuntov“.

Otakar měl sestru Adélu a bratry Františka (správce schwarzenberského průmyslu), Emila (lesník u Horažďovic), Edvarda (lékař) a Jindřicha (elektroinženýr, který vedl stavbu vodní elektrárny na Štvanici). Všichni sourozenci se narodili v myslivně Annahof – Annenský dvůr u Kozárovic. Nejznámější byl prof. Eduard Cmunt, který byl zakladatel československé balneologie. Postavil lázeňský dům Cmunt v Piešťanech. Jeho syn Eduard, vnuk Eduard i pravnučka se stali též lékaři.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otakar Cmunt vyrůstal na Orlíku u svého dědy Woddinagga a od 7 let navštěvoval knížecí obecnou školu. Následně studoval na reálném gymnáziu v Písku v letech 1882–1889. Měl výborný prospěch a proto dostal doporučení od rodiny Schwarzenbergů, aby šel studovat do Prahy. Tam nastoupil jako zaměstnanec Městské spořitelny Pražské[4] a pracoval na přípravě stavby nové budovy spořitelny v Rytířské ulici, aby si vydělal na živobytí. Současně se zapsal ke studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Když byla nová budova Městské spořitelny Pražské dokončena v roce 1894, pracoval zde jako praktikant.[5] V roce 1903 dokončil studia[6] na Právnické fakultě a dosáhl titulu JUDr. Již krátce po ukončení studia zastupoval ve Spořitelně tajemníka. Pokračoval celoživotně v práci u Spořitelny jako úředník a byl postupně povyšován. 28. dubna 1922 získal místo ředitele[7] a nakonec byl povýšen na místo vrchního ředitele.

Přednáška o Týdnu spořivosti ze dne 25. 10. 1932 od předsedy Spolku spořitelen JUDr. Otakara Cmunta

JUDr. Otakar Cmunt - přednáška o Týdnu spořivosti
Problémy s přehráváním? Nápověda.

V roce 1907 postavil pro své rodiče dům s hospodářským stavením čp. 113 v Čimelicích[8]. Oženil se s Marií Křesinovou z Velkého Víru[9]. Roku 1902 se jim narodil syn Otakar, který také vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval jako soudce. Dále měl dvě dcery, Marie se narodila roku 1905 a Květuše roku 1910. V roce 1916 postavil rodinný dům pro svoji rodinu v Praze na Smíchově pod parkem Santoška. V přilehlé zahradě se ve volném čase intenzivně věnoval zahradnictví.

V roce 1925 odešel po sporech s ministerským předsedou Karlem Kramářem do důchodu a odstěhoval se trvale do svého domu v Čimelicích. Zde hospodařil až do znárodnění roku 1948, kdy přišel o pole a pozemky. Poté byli do domu v Čimelicích násilně nastěhování nájemníci, takže jeho rodina musela o prázdninách využívat přilehlé budovy původně sloužící jako stodola a chlév.

Krátce po smrti Klementa Gottwalda na jaře 1953 vyšla v novinách informace, že v budově Městské spořitelny Pražské vznikne muzeum bývalého prezidenta a Spořitelna bude zrušena. To s velkou pravděpodobností zapříčinilo Otakaru Cmuntovi mozkovou mrtvicí a po převozu do Vinohradské nemocnice v červnu přes veškerou péči umírá.

Ve stáří sepsal Otakar Cmunt několik vzpomínek na život v dětství na Orlíku.

  • Vzpomínky na dětství Otakara Cmunta

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Organizátor českého spořitelnictví, redaktor časopisu Spořitelní obzor,[10] předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury. Také autor veršů publikovaných zejména v časopisu Staroměstské káně,[11][12] drobných povídek i vzpomínek, překladů z ruštiny a národohospodářských článků. Ve volném čase byl náruživý zahrádkář a včelař – v Čimelicích měl od roku 1915 na zahradě včelín s 20 včelstvy. V penzi se dalších dvacet let věnoval zemědělství.


V roce 1920 předával v Nizozemsku městu Naarden bustu J. A. Komenského zhotovenou pražským sochařem Josefem Strachovským a dovezenou vlastenci z Čech. Je umístěna v křížení parkových cest u kostela, kde je pohřben. Silueta města Naarden byla vyobrazena na české bankovce v hodnotě 200 Kč s motivem J. A. Komenského.

V roce 1929 byl v čele čs. delegace[13] na mezinárodním spořitelním kongresu v Londýně, který zaštiťoval Princ Waleský.

Galerie fotografií Otakara Cmunta[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Křestní list Otakara Cmunta narozeného 15. ledna 1870 v Rakovicích u Čimelic
  2. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 25.5.2022]
  3. ↑ František Wodinagg *1801 - †1884 Lesmistr na Orlíku od 1. 7. 1866, vrchní lesmistr od 1. 9. 1877, pensionován 1. 1. 1880 - 3 roky na lesním učilišti v Mariabrunn, 3 roky praxe v Sobědraži, geometr na katastrálním úřadě 10 let, lesní geometr a materiální účetní u orlického lesmistra 8 let, 1839- 1841 nadlesní
  4. ↑ Žádost o práci v Městské spořitelně Pražské od Otakara Cmunta - 9. 11. 1893.
  5. ↑ Dokument Slavnostní otevření nové budovy městské spořitelny Pražské. Strana 1 a 2.
  6. ↑ Diplom z právnické fakulty Otakara Cmunta
  7. ↑ List č: 8119 Městské spořitelny Pražské jmenující JUDr. Otakara Cmunta jejím ředitelem.
  8. ↑ Dům čp. 113 v Čimelicích
  9. ↑ Oznámení o svatbě určené ředitelství Městské spořitelny Pražské od Otakara Cmunta - 1. 2. 1907
  10. ↑ Spořitelní obzor v knihovně ČNB
  11. ↑ CMUNT, Otakar. Druhým šibřinkám Sokola Staroměstského. Staroměstské káně. 14.1.1898, roč. II.. Dostupné online. 
  12. ↑ CMUNT, Otakar. Posvícení. Staroměstské káně. 1.2.1900, roč. IV.. Dostupné online. 
  13. ↑ Program mezinárodního spořitelního kongresu 1, 2 a osobní pozvánka pro Dr. Otakara Cmunta

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otakar_Cmunt&oldid=22011430“