Oprah Winfreyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oprah Winfrey v roce 2004

Oprah Gail Winfrey (* 29. ledna 1954) je známá americká moderátorka, herečka a vydavatelka časopisu. Uvádí populární Oprah Winfrey Show. Je mnohonásobnou držitelkou ceny Emmy a byla nominována na Oscara. Je považována za nejbohatší afroameričanku 20. století[1] a největší afroamerickou filantropku všech dob.[2]

Magazín Forbes ji označil za nejvlivnější světovou celebritu. Její fanoušci (včetně Michaela Moorea) chtěli, aby Oprah v roce 2004 i 2008 kandidovala na úřad prezidenta Spojených států.[3][4] Oprah se však k tomu nevyjádřila. V amerických prezidentských volbách 2008 využil této její popularity demokratický kandidát Barack Obama, kterého otevřeně podporovala.[5]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Winfrey se původně jmenovala "Orpa" podle biblické osoby v knize Ruth, ale její rodina a přátelé nevěděli jak jméno správně vyslovit a nazýval ji místo toho "Oprah".

Winfrey se narodila v Kosciusko, Mississippi dospívající svobodné matce. Ona později říkala, že byla počata kvůli jedinému pohlavnímu styku a pár se rozdělil nedlouho poté. Její matka, Vernita Lee (narozená c. 1935), byla služka. Winfreyová byla přesvědčena, že její biologický otec je Vernon Winfrey (narozený 1933), horník, který se později stal holičem/kadeřníkem, který byl v ozbrojených silách v době, kdy se narodila. O několik desetiletí později se prohlašoval za jejího biologického otce farmář a veterán druhé světové války Noah Robinson, senior z Mississippi (narozený c. 1925). Genetickým testem v roce 2006 zjistila, že její mateřská linie vznikla v etnické skupině Kpelle, v oblasti dnešní Libérie. Její genetické složení bylo stanoveno na 89 % subsaharské Afriky, 8 % domorodý Američan a 3 % z východní Asie. Nicméně znaky východní Asie mohou, vzhledem k nepřesnosti genetického testování, ve skutečnosti být indiánské znaky.

Po narození Winfrey s ní její matka odjela na sever a Winfrey strávila prvních šest let života v chudobě na venkově se svou babičkou Hattie Mae Lee (15. dubna 1900 - 27. února 1963). Ta byla tak chudá, že Winfrey často nosila šaty z bramborových pytlů, pro které si z ní místní děti dělaly legraci. Její babička ji naučila číst ještě než jí byly 3 roky, a vzala ji do místního kostela, kde ji přezdívali "Kazatel" pro její schopnost přednášet verše z bible.

Ve věku šesti let se Winfrey přestěhovala do městské čtvrti v Milwaukee, Wisconsin s matkou. Ta pracovala jako služka, z velké části na dlouhé hodiny a soužití s ní bylo méně příznivé a povzbudivé, než s její babičkou. V době kdy se Winfrey opět nastěhovala, Lee porodila další dceru. Patricia, mladší nevlastní sestra Winfrey, která později (v únoru 2003, ve věku 43 let) zemřela na příčiny spojené se závislostí na kokainu. V roce 1962, Lee se s obtížemi zvládala obě dcery, takže Winfrey byla dočasně poslána žít s Vernonem v Nashville, Tennessee. Zatímco Winfrey byla v Nashvillu, Lee se narodila třetí dcera. Lee dala dceru, později pojmenovanou Patricia, k adopci v naději, že se jí uleví od finančních problémů. Winfrey nevěděla, že má druhou nevlastní sestru až do roku 2010. V době, kdy se Winfrey vrátila k matce, Lee porodila chlapce jménem Jeffrey. Winfrey nevlastní bratr, který zemřel na AIDS v roce 1989.

Winfrey prohlásila, že ji obtěžoval její bratranec, strýc a rodinný přítel a to do doby, kdy jí bylo devět let. Poprvé toto prohlásila před svými diváky v roce 1986 v epizodě svého televizního pořadu, kdy se diskutovalo o sexuálním zneužívání. Když se Winfrey ve věku 24 snažila informovat o svém zneužití členy rodiny, odmítli přijmout to, co řekla. Winfrey jednou poznamenala, že ona se rozhodla nebýt matkou, protože o ni nebylo mateřsky postaráno.

Ve 13 po letech utrpení, zneužívání, Winfrey utekla z domova. Když jí bylo 14 let, otěhotněla, její syn zemřel krátce po narození. Sama později říkala, že se cítila zrazena členem rodiny, který prodal příběh National Enquirer v roce 1990. Začala chodit v Lincoln na střední školu. Po prvních úspěších ve škole byla převedena do střední školy Nicolet na bohatém předměstí. Sama říká, že ji její chudoba byla neustále předhazována, když jela autobusem do školy s ostatními Afroameričany, z nichž někteří byli služebníky rodin spolužáků. Začala proto krást peníze od své matky, ve snaze držet krok s výdaji svých vrstevníků, lhát a mít rozmíšky s matkou, a chodila ven se staršími kluky.

Její frustrovaná matka ji znovu poslala žít s Vernon do Nashville, ale tentokrát si ji už nevzala zpět. Vernon byl přísný, ale povzbuzující a její vzdělání mu bylo prioritou. Winfrey se stala úspěšnou studentkou a byla zvolena nejpopulárnější dívkou. Stala se členkou řečnického týmu na střední škole v East Nashville High School, umístila se druhá v celonárodní soutěži v dramatickém výkladu. Vyhrála řečnickou soutěž, která zabezpečila její plné stipendium na Tennessee State University, historicky „černé“ instituci, kde studovala komunikaci. Její první prací jako teenager byla v místním obchodu s potravinami. Ve věku 17 let Winfrey vyhrála Miss Černá kráska Tennessee. Také upoutala pozornost místní rozhlasové stanice černých WVOL, která ji najala na částečný úvazek do týmu zpráv. Působila tam během konce střední školy, a znovu v prvních dvou letech na vysoké škole.

Winfreyové výběr kariéry v oblasti médií by nepřekvapil její babičku, která kdysi řekla, že od té doby, co Winfrey uměla mluvit, byla na jevišti. Jako dítě hrála hry, rozhovory její panenky z kukuřice a vrány na plotě u domku. Winfrey později uznala vliv babičky, říká, že to byla Hattie Mae, kdo ji povzbudil k projevu na veřejnosti a "dal mi pozitivní pocit ze sebe samé."

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NOON, Chris. Oprah The Educator [online]. Forbes, 2007-01-02, [cit. 2007-03-04]. Dostupné online.  
  2. Oprah Winfrey Debuts as First African-American On BusinessWeek's Annual Ranking of 'Americas Top Philanthropists' [online]. Urban Mecca, 2004-11-19, [cit. 2007-03-04]. Dostupné online.  
  3. http://www.soaringspiritwithtears.com/political_fantasies/Oprah.html
  4. http://www.dreamagic.com/oprah/index.html
  5. http://zahranicni.ihned.cz/c1-22603740-obama-sazi-na-oprah-efekt

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]