Národní fronta Čechů a Slováků

Exilové vlády ČSR
	Prozatímní česko-slovenská vláda, Paříž, 1918;
	Prozatímní státní zřízení, Londýn, 1940–45;

Národní fronta Čechů a Slováků
Vznik	5. dubna 1945
Sídlo	Praha
Hlavní orgán	Ústřední výbor NF
Přidružení	Národní fronta České socialistické republiky (1969–1990); Národní fronta Slovenské socialistické republiky (1969–1990);
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce. V podstatě se jednalo o nejdéle fungující politickou koalici na území Československa.

Exilová vláda

Ustanovení Národní fronty se datuje od moskevských porad v březnu 1945 při jednání o Košickém vládním programu. Již tehdy se tam ukázalo, že se Benešova exilová vláda neprosadí. Od začátku měla v Národní frontě značný vliv Komunistická strana Československa, která ji využila k usnadnění převzetí moci. Svou moc definitivně posílila 4./5. dubna 1945, kdy se prosadila vůči londýnskému Prozatímnímu státnímu zřízení a dohodla se i na vyhlášení Košického vládního programu.

Jejím předsedou byl Zdeněk Fierlinger (ČSSD) (viz První vláda Zdeňka Fierlingera) od 5. dubna 1945 do 6. listopadu 1945, kdy ji nahradila druhá Fierlingerova vláda.

Poválečná role

Systém Národní fronty umožňoval kandidovat do voleb v roce 1946 pouze stranám sdruženým v této organizaci. Po volbách, které vyhrála KSČ, byly všechny strany Národní fronty přizvány k podílu na moci (tj. neexistovala žádná povolená opoziční strana).

Po únorovém puči 1948 se Národní fronta fakticky stala politickým instrumentem absolutní moci KSČ. Národní fronta byla tzv. obrozena od vedení demokratických stran, která poté působila v exilu. ČSSD byla sloučena s KSČ, ostatní strany byly zbaveny své původní úlohy – staly se pouhými přisluhovači KSČ. Do Národní fronty byly začleněny všechny veřejně působící společenské organizace. Do voleb vstupovala tzv. Jednotná kandidátka Národní fronty – NF jmenovala do každého volebního obvodu jednoho svého kandidáta, kterého pak voliči ve volbách buď potvrdili, nebo nepotvrdili. Pouze kandidát NF se mohl ucházet o mandát v zastupitelských sborech na všech úrovních státního aparátu (rozdíl mezi státní správou a samosprávou neexistoval).

Zákon č. 113/1967 Sb. měl umožnit volit ve volebních obvodech 4–8 poslanců. Tento systém však nebyl nikdy použit.

NF ukončila činnost 7. února 1990.

Seznam složek Národní fronty ČSSR

Seznam složek Národní fronty České socialistické republiky

Seznam složek Národní fronty Slovenské socialistické republiky

Předsedové Národní fronty

Klement Gottwald (KSČ), únor 1948 – červen 1948 (předseda Ústředního akčního výboru)
Miloslav Vacík (KSČ), 1957–1960 (tajemník ÚV)
František Dvorský (KSS), ? (tajemník ÚV)
Rudolf Rejhon (ČSL), ? (tajemník ÚV)
Antonín Novotný (KSČ) 1959–1968
František Kriegel (KSČ), duben 1968 – srpen 1968
Evžen Erban (KSČ), 1968–1969
Miloslav Vacík (KSČ), květen 1969 – srpen 1969 (tajemník ÚV)
Josef Korčák (KSČ), 1969–1971
Gustáv Husák (KSČ), leden 1971 – prosinec 1987
Miloš Jakeš (KSČ), 1987–1989
Bohuslav Kučera (ČSS), prosinec 1989 – leden 1990

Literatura

KAPLAN, Karel. Národní fronta 1948 - 1960. Praha: Academia, 2012. 912 s. ISBN 978-80-200-2074-1.
Program prvé domácí vlády republiky, vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Praha: Ministerstvo informací, 1945. 48 s.

Externí odkazy

Vlády Československa 1945–1992

Poválečné Československo	1945 Zdeněk Fierlinger I • 1945–1946 Zdeněk Fierlinger II • 1946–1948 Klement Gottwald I

Únor 1948, 50. léta	1948 Klement Gottwald II • 1948–1954 Antonín Zápotocký / od roku 1953 Viliam Široký • 1954–1960 Viliam Široký II

60. léta	1960–1963 Viliam Široký III • 1963–1968 Jozef Lenárt

Pražské jaro	1968 Oldřich Černík I • 1969 Oldřich Černík II

Normalizace	1969–1971 Oldřich Černík / od roku 1970 Lubomír Štrougal • 1971–1976 Lubomír Štrougal II • 1976–1981 Lubomír Štrougal III • 1981–1986 Lubomír Štrougal IV • 1986–1988 Lubomír Štrougal V • 1988 Lubomír Štrougal VI • 1988–1989 Ladislav Adamec

Sametová revoluce	1989–1990 Marián Čalfa I

ČSFR	1990–1992 Marián Čalfa II • 1992 Jan Stráský