Nathanael Vodňanský z Uračova
| Nathanael Vodňanský z Uračova | |
|---|---|
| Narození | 1563 Domažlice |
| Úmrtí | 21. června 1621 (ve věku 57–58 let) Staroměstské náměstí |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nathanaél Vodňanský z Uračova (1563, Domažlice – 21. června 1621, Praha) byl primátor Starého města pražského, spisovatel luterské orientace, účastník českého stavovského povstání a jeden ze sedmadvaceti popravených při exekuci na Staroměstském náměstí roku 1621.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z bohaté měšťanské rodiny. Kolem roku 1582 podnikl cestu do Itálie. Okolo roku 1600 se stal úředníkem dvorské komory. Roku 1604 získal šlechtický titul a přídomek z Uračova (Vracova).[1] Během sporů o Majestát byl obhájcem městského stavu
Při tichém a rychlém pohřbu Rudolfa II. roku 1615, kdy bratrovu rakev pomáhal nést i Matyáš Habsburský, pan z Uračova poznamenal: „Mizerný pohřeb na tak velkého potentáta.“[2] Za to mu hrozila šibenice, ale vyvázl. Jeho prchlivá povaha ho ale přivedla před soudní stolici i v řadě jiných případů.
Po vypuknutí stavovského povstání roku 1618 ho podpořil a stal se členem direktoria, jež v zemi převzalo moc. Při cestě cestě na popraviště z lešení přes náměstí kolem kašny k dřevěné šibenici se prý obrátil ke svým druhům visícím z okna radnice a řekl: :"Ó moji milí tovaryši, líto mi, že od vás odloučen a ještě ku potupnějšímu místu tažen být mám." Pak byl společně s Janem Kutnauerem a Simeonem Sušickým oběšen.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Roku 1605 vydal volně přeložené chmurné a skeptické dílo francouzského humanismu Theatrum mundi minoris (Široký plac nebo zrcadlo světa) od Pierra Boaistuaua, které bylo předzvěstí Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce. Vodňanský oproti předloze ještě zesílil moralistní linku a pesimistické vyznění. Popisuje v kulisách starého Říma různé fáze lidského života a nazírá marnost veškerého lidského počínání. Kniha pak končí popisem posledního soudu.[3] Svět ve Vodňanského knize vypadá jako nesmyslný labyrint, z něhož je jediným únikem bezvýhradné přimknutí k Bohu. Vodňanský do díla doplnil i některé české reálie, které načerpal zejména z Hájkovy a Kuthenovy kroniky.
Vodňanský si po celý život také psal soukromé zápisky o rodinných, politických a osobních událostech. Po jeho smrti v nich pokračovali syn Jan (popsal podrobně i otcovu popravu) a dcera Salomena. Tyto zápisky jsou cenným historickým zdrojem a poskytují vhled do politických peripetií v českých zemích na počátku 17. století.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vlastenský slovník historický/Vodňanský – Wikizdroje. Cs.wikisource.org [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ BAUER, Jan. Jak umíral král. první. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2014. 200 s. ISBN 978-80-7466-353-6. S. 143.
- ↑ MACHALA, Lubomír. Panorama české literatury: do roku 1989. vydání první. vyd. Praha: Knižní klub (Panorama české literatury). ISBN 978-80-242-4818-9.
- ↑ MERHAUT, Luboš (ed). Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4/II U–Ž, Dodatky A–Ř [online]. Praha: Academia, 2008 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 4. vyd. Praha: Rodiče, 2004. 320 s. ISBN 80-86695-44-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nathanael Vodňanský z Uračova
Vodňanský ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Collegium rerum nobilium Austriae (Uračov - Vracov)
