Nathalie Baye

Nathalie Baye
Nathalie Baye
	Nathalie Baye na udělování Césarů v roce 2011
Rodné jméno	Nathalie Marie Andrée Baye
Narození	6. července 1948 (75 let) ; Mainneville, Eure, Francie
Alma mater	Alsaská škola; Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži; Národní vyšší konzervatoř dramatického umění; Simonův kurz
Aktivní roky	1970–dodnes
Partner(ka)	Johnny Hallyday (1982–1986); Jean-Yves Berteloot; Philippe Léotard
Děti	Laura Smet
César
	Nejlepší herečka; 1983 – Práskač; 2006 – Komisař; Nejlepší herečka ve vedlejší roli; 1981 – Zachraň si, kdo můžeš (život); 1982 – Une étrange affaire
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nathalie Marie Andrée Baye (* 6. července 1948 Mainneville, Eure) je významná francouzská divadelní a filmová herečka, několikanásobní držitelka filmové ceny César a držitelka Řádu čestné legie.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v malé obci Mainneville v Normandii, jejími rodiči byli malíři Claude Baye a Denise Coustet. Ve svých čtrnácti letech odešla studovat na taneční školu do Monaka a o tři roky později odešla do Spojených států. Po návratu do Francie se nadále věnovala tanci, zapsala se do hereckých kurzů Cours Simon a byla přijata na pařížskou konzervatoř CNSAD, kterou absolvovala s různými oceněními v roce 1972.

Ve filmu debutovala v roce 1972 snímkem Faustine et le Bel Été, o rok později hrála v Truffautově filmu Americká noc. Na začátku osmdesátých let získala hned tři ocenění Césara za výkony ve filmech Zachraň si, kdo můžeš (život) (1980), Zvláštní případ (1981) a Práskač (1982). V tomto období měla čtyřletý vztah s Johnnym Hallydayem a jejich dcera Laura Smet je dnes rovněž herečkou. Po těchto svých úspěších začala hrát i zajímavější postavy, například ve filmech Vzal jsem si stín (1983) nebo Ve vší nevinnosti (1988).

V roce 1999 získala za film Pornografický vztah Volpiho pohár na Benátském filmovém festivalu, v roce 2006 dostala za film Komisař svého čtvrtého Césara a v roce 2009 se stala nositelkou Řádu čestné legie.

Během své kariéry natočila celkem kolem devadesáti filmů a seriálů a spolupracovala s několika významnými režiséry, například s Françoisem Truffautem, Jean-Luc Godardem, Mauricem Pialatem, Claudem Chabrolem nebo Stevenem Spielbergem. Spolupracuje s televizí, okrajově účinkuje rovněž v divadle a v současnosti se řadí k nejuznávanějším francouzským filmovým herečkám.

Zajímá se o ochranu přírody, je členkou francouzského institutu Jane Goodallové a je zastánkyní eutanazie zasazující se o zavedení příslušného zákona ve Francii.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

1972: Faustine et le Bel Été (Faustine et le Bel Été), režie Nina Companéez
1973: Americká noc (La Nuit américaine), režie François Truffaut
1974: Otevřená huba (La Gueule ouverte), režie Maurice Pialat
1974: Facka (La Gifle), režie Claude Pinoteau
1976: Poslední žena (La Derniere femme), režie Marco Ferreri
1976: Mado (Mado), režie Claude Sautet
1977: Muž, který měl rád ženy (L'Homme qui aimait les femmes), režie François Truffaut
1978: Zelený pokoj (La Chambre verte), režie François Truffaut
1980: Zachraň si, kdo můžeš (život) (Sauve qui peut (la vie)), režie Jean-Luc Godard
1981: Zvláštní případ (Une étrange affaire), režie Pierre Granier-Deferre
1981: Otčím (Beau-père), režie Bertrand Blier
1981: Dívka z Lotrinska (La Provinciale), režie Claude Goretta
1982: Práskač (La Balance), režie Bob Swaim
1982: Návrat Martina Guerra (Le Retour de Martin Guerre), režie Daniel Vigne
1983: Vzal jsem si stín (J'ai épousé une ombre), režie Robin Davis
1984: Pravý břeh, levý břeh (Rive droite, rive gauche), režie Philippe Labro
1984: Náš příběh (Notre histoire), režie Bertrand Blier
1985: Detektiv (Détective), režie Jean-Luc Godard
1988: Ve vší nevinnosti (En toute innocence), režie Alain Jessua
1990: Un week-end sur deux (Un week-end sur deux), režie Nicole Garcia
1999: Venuše, salon krásy (Vénus beauté (institut)), režie Tonie Marshall
1999: Pornografický vztah (Une liaison pornographique), režie Frédéric Fonteyne
2000: Zítra bude líp (Ça ira mieux demain), režie Jeanne Labrune
2002: Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can), režie Steven Spielberg
2005: Komisař (Le Petit lieutenant), režie Xavier Beauvois
2006: Můj jediný syn (Mon fils à moi), režie Martial Fougeron
2007: Blonďáček (Michou d'Auber), režie Thomas Gilou
2009: Tvář (Visage), režie Ming-liang Tsai
2010: Je n'ai rien oublié (Je n'ai rien oublié), režie Bruno Chiche
2014: Případ SK1 (L'affaire SK1), režie Frédéric Tellier
2016: Je to jen konec světa (Juste la fin du monde), režie Xavier Dolan
2017: Alibi na klíč (Alibi.com), režie Philippe Lacheau

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César[editovat | editovat zdroj]

Ocenění

1981: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Zachraň si, kdo můžeš (život)
1982: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Zvláštní případ
1983: César pro nejlepší herečku za film Práskač
2006: César pro nejlepší herečku za film Komisař

Nominace

1981: César pro nejlepší herečku za film Une Semaine de vacances
1984: César pro nejlepší herečku za film Vzal jsem si stín
1991: César pro nejlepší herečku za film Un week-end sur deux
2000: César pro nejlepší herečku za film Venuše, salon krásy
2004: César pro nejlepší herečku za film Les Sentiments

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

1999: Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu za film Pornografický vztah
2009: nositelka Řádu čestné legie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nathalie Baye na Wikimedia Commons
Nathalie Baye v Česko-Slovenské filmové databázi
Nathalie Baye na Kinoboxu
Nathalie Baye v Internet Movie Database (anglicky)
Nathalie Baye v databázi AlloCiné (francouzsky)

Držitelky Césara pro nejlepší herečku

1976–1979	1976 Romy Schneider (Důležité je milovat) • 1977 Annie Girardotová (Nejcennější co mám) • 1978 Simone Signoretová (La Vie devant soi) • 1979 Romy Schneider (Docela obyčejný příběh)

1980–1989	1980 Miou-Miou (La Dérobade) • 1981 Catherine Deneuve (Poslední metro) • 1982 Isabelle Adjaniová (Posedlost) • 1983 Nathalie Baye (Práskač) • 1984 Isabelle Adjaniová (Vražedné léto) • 1985 Sabine Azéma (Neděle na venkově) • 1986 Sandrine Bonnaire (Bez střechy a bez zákona) • 1987 Sabine Azéma (Mélo) • 1988 Anémone (Velká cesta) • 1989 Isabelle Adjaniová (Camille Claudelová)

1990–1999	1990 Carole Bouquet (Příliš krásná) • 1991 Anne Parillaud (Brutální Nikita) • 1992 Jeanne Moreau (Stará dáma která se procházela v moři) • 1993 Catherine Deneuve (Indočína) • 1994 Juliette Binocheová (Tři barvy: Modrá) • 1995 Isabelle Adjaniová (Královna Margot) • 1996 Isabelle Huppertová (Slavnost) • 1997 Fanny Ardant (Někdo to rád holky) • 1998 Ariane Ascarideová (Marius et Jeannette) • 1999 Élodie Bouchezová (Vysněný život andělů)

2000–2009	2000 Karin Viardová (Haut les coeurs!) • 2001 Dominique Blancová (Stand – by) • 2002 Emmanuelle Devosová (Čti mi ze rtů) • 2003 Isabelle Carré (Se souvenir des belles choses) • 2004 Sylvie Testudová (Strach a chvění) • 2005 Yolande Moreau (Když moře stoupá) • 2006 Nathalie Baye (Komisař) • 2007 Marina Handsová (Lady Chatterleyová) • 2008 Marion Cotillard (Edith Piaf) • 2009 Yolande Moreau (Séraphine)

2010–2019	2010 Isabelle Adjaniová (La Journée de la jupe) • 2011 Sara Forestierová (Jména lidí) • 2012 Bérénice Bejo (Umělec) • 2013 Emmanuelle Riva (Láska) • 2014 Sandrine Kiberlainová (9 Mois ferme) • 2015 Adèle Haenel (Láska na první boj) • 2016 Catherine Frot (Marguerite) • 2017 Isabelle Huppertová (Elle) • 2018 Jeanne Balibarová (Barbara) • 2019 Léa Drucker (Střídavá péče)

2020–dodnes	2020 Anaïs Demoustierová (Alice a starosta) • 2021 Laure Calamy (Osel, milenec a já) • 2022 Valérie Lemercierová (Hlas lásky) • 2023 Virginie Efira (Znovu Paříž)

Držitelky Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli

1976–1979	1976 Marie-France Pisier (Bratranec a sestřenice) • 1977 Marie-France Pisier (Barocco) • 1978 Marie Duboisová (Hrozba) • 1979 Stéphane Audranová (Violette Nozière)

1980–1989	1980 Nicole Garcia (Sukničkář) • 1981 Nathalie Baye (Zachraň si, kdo můžeš (život)) • 1982 Nathalie Baye (Une étrange affaire) • 1983 Fanny Cottençonová (Hvězda severu) • 1984 Suzanne Flon (Vražedné léto) • 1985 Caroline Cellier (L'Année des méduses) • 1986 Bernadette Lafont (L'Effrontée) • 1987 Emmanuelle Béart (Manon od pramene) • 1988 Dominique Lavanant (Agent trouble) • 1989 Hélène Vincent (La vie est un long fleuve tranquille)

1990–1999	1990 Suzanne Flon (La Vouivre) • 1991 Dominique Blancová (Milou v máji) • 1992 Anne Brochet (Všechna jitra světa) • 1993 Dominique Blancová (Indočína) • 1994 Valérie Lemercierová (Návštěvníci) • 1995 Virna Lisiová (Královna Margot) • 1996 Annie Girardotová (Bídníci) • 1997 Catherine Frot (Un air de famille) • 1998 Agnès Jaoui (Stará známá písnička) • 1999 Dominique Blancová (Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem)

2000–2009	2000 Charlotte Gainsbourgová (Pusa) • 2001 Anne Alvaro (Někdo to rád jinak) • 2002 Annie Girardotová (Pianistka) • 2003 Karin Viardová (Líbejte se, s kým je libo) • 2004 Julie Depardieu (La Petite Lili) • 2005 Marion Cotillard (Příliš dlouhé zásnuby) • 2006 Cécile de France (Erasmus 2) • 2007 Valérie Lemercierová (Sedadla v parteru) • 2008 Julie Depardieu (Tajemství) • 2009 Elsa Zylberstein (Tak dlouho tě miluji)

2010–2019	2010 Emmanuelle Devosová (À l'origine) • 2011 Anne Alvaro (Cinkot ledu) • 2012 Carmen Maura (Ženy z šestého poschodí) • 2013 Valérie Benguigui (Jméno) • 2014 Adèle Haenel (Suzanne) • 2015 Kristen Stewartová (Sils Maria) • 2016 Sidse Babett Knudsenová (Talár) • 2017 Déborah Lukumuena (Božské) • 2018 Sara Giraudeau (Chovatel) • 2019 Karin Viardová (Lechtání)

2020–dodnes	2020 Fanny Ardant (Tenkrát podruhé) • 2021 Émilie Dequenneová (Milostné historky) • 2022 Aissatou Diallo Sagna (Bod zlomu) • 2023 Noémie Merlantová (Nevinný)