Měšek I. Křivonohý
| Měšek I. Křivonohý | |
|---|---|
| Polský senior | |
 Měšek I. na obraze ze 17. století | |
| Doba vlády | 1210–1211 |
| Narození | (1131–1146) |
| Úmrtí | 16. května 1211 |
| Předchůdce | Lešek I. Bílý |
| Nástupce | Lešek I. Bílý |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Vladislav II. Vyhnanec |
| Matka | Anežka Babenberská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšek I. Křivonohý († 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců. V letech 1210 až 1211 byl pak polským seniorem.
Život
Byl druhým synem polského seniora Vladislava II. a jeho ženy Anežky Babenberské.[1] Po nuceném odchodu svého otce z Polska roku 1146 ho následoval do vyhnanství v říši. Po otcově smrti roku 1159 převzal spolu s bratrem Boleslavem I. Vysokým nároky na vládu ve Slezsku. Ty se jim podařilo uplatnit za vydatné podpory císaře Fridricha Barbarossy v roce 1163, kdy jim vládnoucí polský senior Boleslav IV. Kadeřavý Slezsko odevzdal. Po návratu není zcela jasná Měškova pozice, zda byl podřízeným spoluvládcem Boleslava či jen vládl v oblasti Ratibořska a Těšínska.[2] Jeho pozice se vyjasnila až roku 1177, kdy se oba bratři zapojili do boje o polský seniorský trůn. Měšek podporoval svého jmenovce a dosavadního seniora Měška III. Starého, zatímco jeho bratr Boleslav Kazimíra II. Spravedlivého. Boleslav byl nakrátko vyhnán ze země, avšak po Kazimírově vítězství se vrátil zpět. Musel však uznat rozdělení Slezska na údělná knížectví. Měšek tak získal samostatnou vládu nad Ratibořskem a Těšínskem, Kazimír mu k tomu ještě udělil Osvětimsko, Bytomsko a Seveřsko vyčleněné z Malopolska.[3]
Po Kazimírově smrti zprvu vznesl nárok na uvolněný seniorátní stolec, avšak po znovuvystoupení Měška III. se k němu opět připojil a podpořil jeho kandidaturu proti Kazimírovu synovi Lešku Bílému.[4] Účastnil se rozhodující bitvy u Mozgovy z roku 1195, avšak porážce Měška III. zabránit nedokázal. Svých ambicí se nevzdal, roku 1202 získal od svého synovce Jindřicha I. Bradatého Opolsko a na přelomu let 1210 až 1211 ovládl dokonce sídlo polských knížat Krakov. Využít této situace se mu však nepodařilo, neboť již 16. května roku 1211 umírá.[5] Opolsko-Ratibořsko po něm zdědil jeho jediný syn Kazimír.
Rodina
V roce 1178 si vzal Měšek za ženu Ludmilu († po 20. 10. 1210), z neznámého rodu. Manželé měli pět dětí:
- Kazimír I. Opolský (1178/80 – 13. 5. 1230)
- Ludmila
- Anežka
- Eufrozina
- Ryksa
Odkazy
Reference
- ↑ JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. Kraków: Avalon, 2007. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 66.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 34–35. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 36
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 37
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 40
Literatura
- MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s. ISBN 83-912030-3-6.
| Předchůdce: Lešek Bílý |
|
Polský kníže Měšek IV. 1210–1211 |
|
Nástupce: Lešek Bílý |
| Předchůdce: vznik knížectví |
|
Kníže opolský 1177–1211 od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský |
|
Nástupce: Kazimír I. Opolský |
| Předchůdce: vznik knížectví |
|
Kníže ratibořský 1172–1211 od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský |
|
Nástupce: Kazimír I. Opolský |
