Most Mehmeda Sokoloviće
| most Mehmeda Sokoloviće | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Státy |  Bosna a Hercegovina |
| Přes | Drina |
| Architekt | Mimar Sinan |
| Otevřen | 1577 |
| Souřadnice | 43°46′56,93″ s. š., 19°17′16,58″ v. d. |
| Parametry | |
| Délka | 179,5 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Most Mehmeda Paši Sokoloviće ve Višegradu | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Bosna a Hercegovina |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 1260 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2007 (31. zasedání) |
Most Mehmeda Paši Sokoloviće se nachází ve Višegradu, na východě Bosny a Hercegoviny (v Republice srbské). Byl postaven v 16. století přes řeku Drinu jako důležitá spojnice mezi východním a středním Balkánem. Téměř 179,5 m dlouhý kamenný most s 6 m širokou mostovkou stojí na 11 obloucích o rozpětích 11–15 metrů.
Roku 2007 byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO; až v březnu následujícího roku následovalo také prohlášení národní památkou BaH. V roce 2010 uzavřely místní srbské orgány dohodu s vládou Bosny a zástupci Turecka o celkové opravě mostu.
Historie
Most byl vybudován mezi lety 1571–1577 na strategickém místě, kde stará římská obchodní a vojenská cesta z východu (Via Militaris), z Konstantinopole/Istanbulu, překonávala řeku Drinu a pokračovala dále do bosenského vnitrozemí, do Sarajeva (Saray Ovası) a dále k Jadranu. Výstavbou mostu byl pověřen nejznámější turecký stavitel raného novověku, Mimar Sinan, hlavní dvorní architekt (mimar) tehdejšího Osmanského impéria. Svůj název most získal podle Mehmeda paši Sokoloviće, velkého vezíra celkem tří sultánů – Sulejmana Nádherného, Selima II. a Murata III.
Most byl několikrát opravován, podle záznamů tomu tak bylo v letech 1664, 1875, 1911, 1939 a 1940. Tři oblouky byly zničeny během první světové války (1915) a v poničených místech byla historická stavba doplněna železnou provizorní konstrukcí, která nakonec sloužila až do roku 1939, kdy byl konečně most opraven. Opět však byl vážně poškozen během druhé světové války, v níž bylo dokonce poničeno pět oblouků.[1] V říjnu 1943 při akcích Němců proti jugoslávským partyzánům byl most pobořen. Důkladné poválečné opravy se mu dostalo v letech 1950–1952.
Do historie se most zapsal ještě jednou, a to velmi tragicky: právě zde se v létě 1992 odehrávala nejhorší zvěrstva spáchaná Srby na Muslimech (Bošnjacích) během bosenské, resp. jugoslávské války v rámci etnických čistek. Ačkoliv most je mimořádnou památkou muslimské architektury na Balkáně, po skončení jugoslávských válek žije na obou stranách mostu pouze pravoslavné obyvatelstvo.
Odraz v umění
V roce 1944, uprostřed válečných časů, napsal Ivo Andrić, jugoslávský spisovatel bosenskosrbského původu, svůj slavný román Most na Drině, zabývající se významem této stavby pro Višegrad a mnoha staletími válek a etnicko-náboženských sporů, jichž byl most svědkem. Především za toto dílo Andrić obdržel roku 1961 Nobelovu cenu za literaturu. Díky překladům do mnoha jazyků se tak most dostal do širšího povědomí světové veřejnosti (což zřejmě napomohlo jeho zachování i během krvavého rozpadu Jugoslávie, kdy řada jiných muslimských památek byla zničena).
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Most Mehmed-paše Sokolovića na bosenské Wikipedii a Mehmed Paša Sokolović Bridge na anglické Wikipedii.
- ↑ Mehmed-Pasha Sokolovic Bridge [online]. World Monumetns Fund [cit. 2008-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-02. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu most Mehmeda Sokoloviće na Wikimedia Commons
