Mořic Oranžský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mořic od Michiela Jansz. van Mierevelta

Mořic Oranžský (14. listopadu 1567 Dillenburg23. dubna 1625 Haag) byl oranžský princ, místodržící Spojených provincií nizozemských, hrabě nasavsko-dillenburský.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mořic se narodil jako třetí syn (sedmé dítě) Viléma I. Oranžského (jeho nejstarší bratr Filip Vilém byl téměř 30 let ve Španělsku jako rukojmí a další starší bratr Mořic zemřel jako dvouleté dítě), a to z jeho druhého manželství s Annou Saskou. Jméno dostal po matčině otci, saském kurfiřtovi Mořici Saském.

Byl vychováván v Dillenburgu u svého strýce Johana Nassau. Spolu se svým bratrancem Vilémem (Willem Lodewijk) studoval v Heidelbergu a později se svým bratrem Filipem Vilémem v Leidenu, kde se setkal se Simonem Stevinem, vlámským matematikem a inženýrem. Studia mu hradily stavy Holandska a Seelandu, neboť jeho otec upadl do finančních těžkostí, když v počátečních fázích holandského povstání pozbyl celého jmění.

Po zavraždění svého otce (1584) byl povolán do státní rady generálních stavů. Roku 1585 se stal místodržícím Hollandu a Zeelandu, v roce 1590 také Utrechtu, Geldernu a Overijsselu.

V roce 1587 byl jmenován hlavním velitelem holandské armády místo Roberta Dudleyho, hraběte Leicestera, který se poté vrátil do Anglie.

Princ přeměnil povstání proti Španělům v úspěšnou válku. Studoval historii vojenství, strategii a taktiku, matematiku a astronomii a v přesvědčení, že je jedním z největších stratégů své doby spolu se svým bratrancem Vilémem Ludvíkem reorganizoval armádu. Vyvraceje názory Simona Stevina na teorii obléhání dobyl klíčové pevnosti a města Bredu (1590), Nijmegen (1591), Koevorden a Steenwijk (1592), Geertruidenberg (1593), Gronongen (1594), Rheinbergen (1597). Roku 1600 porazil španělskou armádu v pozemní bitvě u Nieupoortu. V letech 1601-1604 bránil Ostende.

Od roku 1588 byl držitelem hodnosti generál admirál a tedy také velitelem nizozemské válečné flotily. Jeho vítězství v jezdeckých bitvách u Turnhout (1597) a Nieuwpoort (1600) mu přinesla slávu po celé Evropě.

Mořic a Johan van Oldenbarnevelt[editovat | editovat zdroj]

Mořic uvěznil významného nizozemského politika Johana van Oldenbarnevelta, když bylo napětí mezi nimi postupně narůstalo: přes Mořicovu radu a nedbaje jeho protestů se van Oldenbarnevelt rozhodl podepsat dvanáctileté příměří se Španělskem, které trvalo od roku 1609 do 1621. Vymáhání daní na udržování armády a válečné flotily a průběh válečných operací byla další otázkou sporu. S náboženskými problémy mezi gomaristy (holandští kalvinisté) a arminianisty dosáhl spor mezi Van Oldenbarneveltem a Mořicem kulminačního bodu. Van Oldenbarnevelt byl uvězněn, odsouzen a 13. května roku 1619 přes mnohé prosby o milost sťat.

Konec vlády, smrt a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1618 až do své smrti byl Mořic neomezeným vládcem Holandska. Naléhal na svého mladšího bratra Frederika Hendrika, aby se kvůli zachování dynastie oženil (Mořic sám nikdy nebyl ženat, třebaže byl otcem nemanželských dětí s Margarethou van Mechelen a Annou van de Kelder).

Mořic Oranžský na smrtelném loži.

V roce 1621 válka znovu vzplanula a Španělé pod velením markýze Spinoly začali dosahovat značných úspěchů včetně dobytí Bredy, rezidence rodiny Nassau, v roce 1625. Mořic zemřel 23. dubna roku 1625, ještě když obléhání Bredy trvalo.

Mořic Oranžský byl velkým vojenským reformátorem. Měl vliv na úroveň nejen holandské armády, ale na celé západoevropské vojenské umění. Byl autorem tzv. holandské brigády, v jízdě zavedl tzv. karakolu, v letech 15971607 stanovil společně se svými bratry základní pravidla pro zacházení s mušketou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu