Michael von Melas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michael von Melas
Hrob generála Melase a jeho ženy Josefy v Týnci nad Labem

Michael Friedrich Benedikt, baron von Melas (12. května 1729 Radeln, Sedmihradsko, dnešní Roadeş, část komuny Buneşti, župa Brašov, Rumunsko31. května 1806 Týnec nad Labem, dnešní Česko) byl rakouský generál.

V roce 1746 vstoupil do armády jako kadet a sloužil jako pobočník maršála Dauna v Sedmileté válce. Roku 1781 byl plukovníkem a 1789 generálmajorem. Pak roku 1793 velel na Sambře brigádě a roku 1794 povýšen na podmaršálka. V letech 17941795 velel na dolním a středním Rýnu a 1797 pak v Itálii. Tam po Beaulieuově odstoupení zastával vrchní velení. V roce 1799 postupoval se Suvorovem a společně vítězili v bitvách u Cassana (27. dubna 1799), Trebbie (18.–20. června 1799)a u Novi (15. srpna 1799). Poté, co Massena porazil Suvorova u Curychu (25.26. září 1799), Melas v čele 40 000 Rakušanů porazil Championneta u Genoly (4. listopadu 1799) a postoupil roku 1800 až k Varu s úmyslem vpádu do Provence. Za jeho zády však Bonaparte překročil Alpy a přerušil jeho komunikace s Rakouskem. Melas se sevření pokusil prorazit, ale 14. června 1800 byl u Marenga totálně poražen Bonapartem a zcela deprimován uzavřel v Alessandrii smlouvu, na jejímž základě musel vyklidit celou severní Itálii a stáhnout se až za řeku Mincio. Brzy poté převzal velení v Čechách a roku 1803 odešel do penze. V souvislosti s bitvou u Marenga je jméno generála Melase zmíněno ve druhém dějství Pucciniho slavné opery Tosca.