Maďarské župy

Současné župní rozdělení Maďarska bylo zavedeno v roce 1950 v tehdejší Maďarské lidové republice. Následně bylo zákonem upraveno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999.

Další úpravy v zákoně nastaly v roce 2023, kdy se místo označení megye začalo pro župy používat označení vármegye, tedy „hradní župa“. Do té doby tento pojem vesměs značil historické župy před rokem 1920.^[1]

Celá země je rozdělena do 19 žup a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut.^[2] Podoba žup vychází z historického členění uherského, od něhož se odchyluje jen nepodstatně. Řada současných žup je složena z území více bývalých žup, což je zohledněno složenými názvy.

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Název župy	Župní sídlo	Rozloha (km²)	Počet obyvatel	Hustota zalidnění	Sídelní útvary	Okresy
Bács-Kiskun	Kecskemét	8445	541 584	64	119	10
Baranya	Pécs	4430	402 260	91	301	9
Békés	Békéscsaba	5631	392 845	70	75	8
Borsod-Abaúj-Zemplén	Miskolc	7247	739 143	102	358	15
Csongrád-Csanád	Szeged	4263	425 785	100	60	7
Fejér	Székesfehérvár	4359	428 579	97	108	10
Győr-Moson-Sopron	Győr	4208	440 138	105	182	7
Hajdú-Bihar	Debrecín	6211	550 265	89	82	9
Heves	Eger	3637	323 769	89	121	7
Jász-Nagykun-Szolnok	Szolnok	5582	413 174	74	78	7
Komárom-Esztergom	Tatabánya	2265	315 886	139	76	7
Nógrád	Salgótarján	2546	218 218	86	131	6
Pest	Budapešť	6393	1 124 395	176	187	16
Somogy	Kaposvár	6036	334 065	55	245	11
Szabolcs-Szatmár-Bereg	Nyíregyháza	5936	583 564	98	229	12
Tolna	Szekszárd	3703	247 287	67	109	5
Vas	Szombathely	3336	266 342	80	216	9
Veszprém	Veszprém	4493	368 519	82	217	9
Zala	Zalaegerszeg	3784	269 705	78	257	9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky)
↑ PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarország megyéi na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu maďarské župy na Wikimedia Commons

[1] DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky)

[2] PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.

[1]

[2]

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)