Mauricio Pinilla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mauricio Pinilla
Osobní informace
Celé jménoMauricio Ricardo Pinilla Ferrera
Datum narození4. února 1984 (40 let)
Místo narozeníSantiago de Chile, ChileChile Chile
Výška1,87 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Číslo dresu51
PoziceÚtočník
Mládežnické kluby
1990–2002 Chile Universidad de Chile
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2002–2003
2003–2004
2003–2004
2004
2004–2007
2006
2006–2007
2007
2007–2008
2008
2009
2009–2010
2010–2012
2012
2012–2014
2014–2015
2015
2015–2016
2017
2017–2018
2019–2021
Chile Universidad de Chile
Itálie Inter Milán
ItálieChievo
ŠpanělskoCelta Vigo
Portugalsko Sporting
ŠpanělskoRacing Santander
SkotskoHearts
ChileUniversidad de Chile
Skotsko Hearts
Brazílie Vasco da Gama
Kypr Apollon Limassol
Itálie Grosseto
Itálie Palermo
ItálieCagliari
Itálie Cagliari
Itálie Janov
ItálieAtalanta
Itálie Atalanta
Itálie Janov
Chile Universidad de Chile
Chile Coquimbo Unido
39 (20)
0 (0)
6 (0)
6 (0)
20 (5)
13 (1)
3 (2)
4 (2)
2 (0)
3 (0)
5 (2)
24 (24)
35 (10)
14 (8)
49 (14)
12 (3)
14 (6)
24 (6)
12 (0)
21 (14)
26 (8)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2001
2003
2003–2016
Chile Chile U17
Chile Chile U20
Chile Chile
3 (5)
3 (1)
45 (8)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauricio Ricardo Pinilla Ferrera (* 4. února 1984) je bývalý chilský profesionální fotbalista, který hrál na pozici útočníka.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

Pinilla se narodil v Santiagu de Chile a svou kariéru začal v klubu Universidad de Chile. V roce 2003 podepsal pětiletou smlouvu s italským klubem FC Inter Milán.

Okamžitě byl však prodán do jiného klubu Serie A, ChievoVerona (který získal 50 % práv na hráče) a na sezónu 2003/04 odešel na hostování do týmu La Ligy Celta de Vigo, kde ovšem nedokázal skórovat v celkem 12 ligových zápasech.

Hostování[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2004 Sporting CP koupil 50 % jeho hráčských práv. Pinilla většinu sezóny strávil v nedobré formě a nakonec ji zakončil s pěti góly, ačkoli vstřelil hattrick při výhře 3:0 proti SC Braga 1. května 2005.

Ve Sportingu se však nemohl plně prosadit a v lednu 2006 odešel na hostování. Sezónu dohrál v Racing de Santander. Dne 26. února 2006 zde vstřelil svůj jediný gól, když proměnil pokutový kop při remíze 2:2 na hřišti Deportiva Alavés.

V sezóně 2006/07 byl Pinilla opět poslán na hostování, tentokrát do Heart of Midlothian. Jeho působení v edinburském klubu bylo sužováno zraněními, což mělo za následek, že za první tým si zahrál jen párkrát; v únoru 2007 se vrátil do Universidad de Chile.

Pinilla se vrátil do Hearts na trénink před sezónou 2007/08, kdy Hearts vykoupili polovinu jeho práv. Situaci však zkomplikovala skrytá zlomenina člunkovité kosti, již utrpěl ještě v Chile a která jej nakonec vyřadila na dalších šest týdnů.

Dne 9. ledna 2008 bylo oznámeno, že Pinilla utrpěl tréninkové zranění, které ho vyřadilo na zbytek sezóny. Dne 6. května jeho agent oznámil, že hráč podepsal smlouvu, na základě níž zůstane v Tynecastle Parku až do roku 2011, nicméně 1. července Hearts oznámili, že útočníka uvolnili.

Pinilla přestoupil do brazilského týmu Vasco da Gama na začátku září 2008 a podepsal zde smlouvu do konce sezóny. První zápas za nový klub odehrál při domácí porážce 0:1 v derby s Flamengem.

Poté, co Vasco da Gama sestoupilo do Série B, Pinilla přestoupil do kyperského Apollonu Limassol jako volný hráč.

Návrat do Itálie[editovat | editovat zdroj]

Pinilla se vrátil do Itálie v srpnu 2009 a přestoupil do klubu Serie B US Grosseto 1912 jako volný hráč. V toskánském klubu se jeho kdysi slibná kariéra vrátila do starých kolejí, když vstřelil 24 gólů ve 24 zápasech – včetně série 12 po sobě jdoucích zápasů, což je rekord soutěže – a dokončil sezónu jako druhý nejlepší střelec, přestože vynechal více než třetinu zápasů kvůli různým zraněním.

V červnu 2010 oznámil klub Palermo SSD, že s Pinillou podepsal smlouvu. Ve svých prvních 12 zápasech vstřelil Pinilla pět ligových gólů a byl důležitým útočníkem týmu, v němž nastupoval společně s Abelem Hernándezem, Massimem Maccaronem a Fabrizim Miccolim.

Dne 11. září 2011 v úvodním utkání sezóny Pinilla jako střídající hráč vstřelil gól na 4:2 proti svému bývalému týmu Interu, při konečném domácím vítězství 4:3. Dne 25. ledna následujícího roku byl poslán na hostování do Cagliari Calcio ve stejné lize, s červnovou opcí na trvalý přestup.

Pinilla přestoupil do Cagliari natrvalo dne 2. července 2012. O dva roky později, po průměrných sedmi ligových gólech za sezónu, přestoupil do Janova CFC na 3 roky.

Během hostování v Atalantě BC vstřelil Pinilla 4. dubna 2015 pravděpodobně jeden z nejlepších gólů sezóny, přímý kop při domácí prohře 1:2 s Turínem FC. Během svého pětiměsíčního působení přidal dalších pět branek a pomohl týmu udržet se na nesestupovém 17. místě.

Dne 5. ledna 2017 se Pinilla vrátil do Janova na hostování se závazkem odkoupení, kde nahradil Leonarda Pavolettiho, který odešel do SSC Neapol.

Návrat do Chile[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. července 2017 (ve věku 33 let) Pinilla ukončil smlouvu s Janovem a vrátil se do Universidad de Chile. Kariéru ukončil v únoru 2021 po dvouletém působení v Coquimbo Unido, které na konci sezóny 2020 sestoupilo z chilské Primera División.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pinilla odehrál první ze svých 45 zápasů za chilskou reprezentaci 30. března 2003 v přátelském utkání proti Peru, kde také vstřelil gól na konečných 2:0 hlavičkou a později vedl svou zemi v kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2006, kde vstřelil tři branky. Nicméně 27. února 2007, během hostování v Universidad de Chile, byl zachycen v hotelu s Maríou José Lópezovou, modelkou a manželkou kapitána národního týmu Luise Antonia Jiméneze.

Pinilla následně oznámil své rozhodnutí odejít z mezinárodní scény. V srpnu 2010 se však vrátil do reprezentace, když jej povolal trenér Marcel Bielsa pro exhibiční zápas s Ukrajinou. Měl také nastoupit v zápase proti Uruguayi v listopadu následujícího roku, ale byl odvolán kvůli zranění.

Pinilla byl vybrán do chilského týmu pro Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii. Na turnaji debutoval 14. června, kdy odehrál dvě minuty při vítězství 3:1 ve skupině nad Austrálií a podílel se na gólu Jeana Beausejoura. Jako žolík z lavičky se objevil v osmifinále proti domácím Brazilcům: jeho střela ze 119. minuty trefila břevno a za stavu 1:1 se pokračovalo do penaltového rozstřelu. V rozstřelu penaltu neproměnil, a nechtěně tak přispěl k chilskému vyřazení.

Pinilla byl členem týmu, který v roce 2015 vyhrál domácí Copa América. Dne 29. března 2016 společně s Arturem Vidalem skórovali dvakrát při venkovní výhře nad Venezuelou 4:1 v kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Po kariéře[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2021 Pinilla začal pracovat v ESPN Chile jako komentátor a analytik spolu s kolegou a také bývalým fotbalistou Marcelem Espinou. Ve stejném roce odešel do Televisión Nacional de Chile jako moderátor nefotbalových pořadů.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pinillův synovec, Felipe Miranda, hrál mládežnický fotbal za Colo-Colo, v té době byl také sledován Palermem.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Platí k 3. prosinci 2017.
Klub Sezóna Liga Národní pohár Ligový pohár Kontinentální Celkově
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Universidad de Chile 2002 25 10 25 10
2003 14 10 14 10
Celkově 39 20 39 20
Inter Milán 2003/04 0 0 0 0
Chievo (hostování) 2003/04 6 0 2 0 8 0
Celta (hostování) 2003/04 6 0 2 2 2 0 10 2
Sporting CP 2004/05 16 5 1 0 4 1 21 6
2005/06 4 0 0 0 3 1 7 1
Celkově 20 5 1 0 7 2 28 7
Racing de Santander (hostování) 2005/06 13 1 13 1
Hearts (hostování) 2006/07 3 2 0 0 0 0 3 0 6 2
Universidad de Chile (hostování) Apertura 2007 4 2 4 2
Hearts 2007/08 2 0 0 0 2 0
Vasco da Gama 2008 3 0 3 0
Apollon Limassol 2008/09 5 2 5 2
Grosseto 2009/10 24 24 1 0 25 24
Palermo 2010/11 22 8 3 0 6 1 31 9
2011/12 13 2 0 0 1 0 14 2
Celkově 35 10 3 0 7 1 45 11
Cagliari (hostování) 2011/12 14 8 14 8
Cagliari 2012/13 23 7 3 2 26 9
2013/14 26 7 1 1 27 8
Celkově 49 14 4 3 54 17
Janov 2014/15 12 3 2 1 14 4
Atalanta (hostování) 2014/15 14 6 14 6
Atalanta 2015/16 20 5 1 1 21 6
2016/17 4 1 0 0 4 1
Celkově 24 6 1 1 25 6
Janov 2016/17 12 0 1 1 13 1
Universidad de Chile 2017 11 7 4 2 15 9
Celkově v kariéře 296 110 22 10 0 0 19 3 337 123

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Chile
Rok Zápasy Góly
2003 7 2
2004 6 1
2005 5 2
2006 3 0
2011 1 0
2012 1 0
2013 1 0
2014 9 1
2015 4 0
2016 8 2
Celkově 45 8

Reprezentační góly[editovat | editovat zdroj]

Góly a výsledky Chile jsou vždy zapsány jako první. Góly vstřelené Mauriciem Pinillou jsou zvýrazněny.

Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1. 30. března 2003 Estadio Nacional, Santiago de Chile, Chile Peru Peru 2:0 2:0 Přátelský zápas
2. 9. září 2003 1:0 2:1 Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006
3. 1. června 2004 Estadio Polideportivo Pueblo Nuevo, San Cristóbal, Venezuela Venezuela Venezuela 1:0 1:0
4. 9. února 2005 Sausalito, Viña del Mar, Chile Ekvádor Ekvádor 3:0 3:0 Přátelský zápas
5. 30. března 2005 Estadio Defensores del Chaco, Asunción, Paraguay Paraguay Paraguay 1:2 1:2 Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006
6. 4. června 2014 Estadio Elías Figueroa Brander, Valparaíso, Chile Severní Irsko Severní Irsko 2:0 2:0 Přátelský zápas
7. 29. března 2016 Estadio Agustín Tovar, Barinas, Venezuela Venezuela Venezuela 1:1 4:1 Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018
8. 2:1

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Chile

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauricio Pinilla na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]