Malá opereta
| Malá opereta | |
|---|---|
 Dům U hasičů (Malá opereta), asi 1929 | |
| Stát |  Československo |
| Místo | Praha |
| Zaměření | opereta |
| Nástupce | Divadlo Spejbla a Hurvínka |
| Budova | |
| Otevření | 1930 |
| Osobnosti | |
| Ředitel | Mirko Bukovský |
| Další informace | |
| Adresa | Praha 2, Římská 45 |
| Ulice | ulice Římská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malá opereta bylo divadlo s operetním repertoárem, které působilo v pražské Římské ulici 45 (v sále dnešního Divadla U Hasičů) v letech 1930–1936.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve 30. letech 20. století bylo v Praze několik divadel, které provozovaly operetní představení. Jednalo se např. o Vinohradskou zpěvohru, smíchovskou Arénu a holešovickou Uranii. V roce 1929 k nim přibyla Velká opereta.[1] I v této situaci v roce 1930 se pokusil tenorista Miroslav Bukovský o založení další operetní scény, která však vytrvala pouze šest let.
Do vzniku Malé operety[editovat | editovat zdroj]
Divadelní sál vznikl v podzemí spolkového Hasičského domu, který postavila Česká zemská hasičská jednota v Praze v letech 1927–1929. Hlavními architekty byli Tomáš Pražák (1890–1947) a Pavel Moravec (1891–1971), stavbu provedla firma Aloise Krofty (1888–1958). Stavba byla kolaudována 24. 6. 1929.[2]
V sále nejprve působilo Varieté bio.[3]
Zahájení činnosti[editovat | editovat zdroj]
Prvním ředitelem Velké operety se stal tenorista Mirko Bukovský (1893–1976).[4] Nově vzniklé divadlo si kladlo za cíl uvádět přednostně díla tuzemských autorů.
Provoz Malé operety byl zahájen v sobotu 27. září 1930 premiérou operety Léto prchlo v dál maďarského skladatele Lajose Lajtaje. Vznik divadla byl přijat kritikou v zásadě vlídně, i když k první premiéře vyslovovali kritici výhrady. Nové divadlo se však mělo potýkat s intrikami konkurenčních vinohradských divadel (Vinohradská zpěvohra a Městské divadlo na Královských Vinohradech), které způsobily, že divadelní koncese nebyla Mirko Bukovskému k datu zahájení udělena a soubor odehrál několik představení svépomocí.[5] Podle zprávy z tisku mělo divadlo ještě pět minut před zahájením představení administrativní problémy (údajně pro chybějící železnou oponu, i když divadlo bylo vybaveno moderním protipožárním zařízením).[6][7]
Pravidelná každodenní představení zahájila Malá opereta až 25. prosince 1930, reprízováním operety Léto prchlo v dál.[8]
Zánik Malé operety[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Bukovský ukončil svou činnost v Malé operetě v květnu 1935. Po něm převzal divadlo herec Vojtěch (Vojta) Merten (1895–1945, vl. jm. Vojtěch Bartůšek). Ten uvedl operety Vlastislava Antonína Viplera Jen ty a já, Eduarda Ingriše Holubník[p 1] a Píseň lásky od E. Kašpara, J. Chlumeckého a F. Mrázka. Poslední představení Malé operety se konalo 31. března 1936.[9][7]
Po zániku Malé operety[editovat | editovat zdroj]
Po zániku Malé operety hrálo v sále Kino Tatra. Od října 1945 do roku 1995 zde vystupovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka, nyní Divadlo U hasičů.
Osobnosti Malé operety[editovat | editovat zdroj]
Přední herci a zpěváci[editovat | editovat zdroj]
Hlavním představitelem byl v sezóně 1932/33 brněnský tenorista Valentin Šindler (1885–1957), který vystupoval v rozhlasem zpopularizované roli Stréčka Křópala z Břochovan.
Dalšími představiteli, kteří v Malé operetě vystupovali, byli např.: Truda Grosslichtová, Ilona Hodačová (1905–??), Helena Monczáková (1882–1958), Valja Petrová (1900–1976), Ella Šárková (1906–1991), Vladimír Klemens (1905–1982), Josef Kubík (1877–1949), František (Fanda) Mrázek (1903–1970), Vojta Merten (1895–1945), Jindřich Láznička (1901–1970). [7]
-
Truda Grosslichtová, 1938 -
Ella Šárková, před 1941 -
Valja Petrová a Valentin Šindler (stréček Křópal), 1932
Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Režiséry Malé operety byli R. Kautský, J. L. Novák, A. Přerovský a Jaroslav Sadílek (1906–1943, popraven za okupace).
Dirigenty byli mj. Eduard Ingriš (1905–1991) a Ladislav Macák.[7]
-
Dirigent Eduard Ingriš -
Skladatel Jaroslav Jankovec
Repertoár Malé operety[editovat | editovat zdroj]
V sezóně 1932–1933 dominovaly hry, ve kterých vystupoval Stréček Křopal z Břochovan představovaný Valentinem Šindlerem ve hrách Křópal biletářem s hudbou Roberta Stolze (1880–1975) či Křópal poslancem a Křópal detektivem s hudbou Přemysla Payera (1898–??). Nejúspěšnější byla Hanácká krev Mirko Bukovského, která se dočkala více, než padesáti repríz a hrála se do počátku roku 1932.
Další složkou repertoáru byly lidové operety s hudbou Vlastislava Antonína Viplera jako Masér pro dámy, Setník z Kopníku, Hřích paní Liany či Na Svatém kopečku (v roce 1934 zfilmoval režisér Miroslav Cikán). Nejúspěšnější inscenací byla kromě Hanácké krve opereta Brandejští dragouni Jaroslava Jankovce, uvedená roku 1934.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Autorství hudby dle dobového tisku. Divadelní encyklopedie uvádí jako autora Vlastislava Antonína Viplera.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nové divadlo v Praze. Velká opereta zahájí v listopadu. Národní listy. 30. 10. 1929, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Databáze divadel: Divadlo U Hasičů
- ↑ Film. Národní listy. 22. 11. 1929, s. 10. Dostupné online.
- ↑ Český hudební slovník, Klára Kolofíková: Bukovský, Mirko. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-20.
- ↑ Malá opereta nebyla povolena. Národní politika. 3. 10. 1930, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Z kulturního života/Divadlo Malá opereta. Národní listy. 30. 9. 1930, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d HERMAN, Josef. Malá opereta. In: Česká divadelní encyklopedie. [s.l.]: Kabinet pro studium českého divadla, 2000. Dostupné online.
- ↑ Divadlo/Malá opereta. Národní politika. 23. 12. 1930, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Divadla/Malá opereta. Lidové noviny. 31. 3. 1936, s. 8. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- [1] - heslo Divadlo U hasičů v databázi TACE