Truda Grosslichtová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Truda Grosslichtová
Rodné jméno Gertruda Marie Grosslichtová
Narození 23. února 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. června 1995 (ve věku 83 let)
Nieuw Vennep
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Manžel/ka Štefan Munk, Hans de Vries
Rodiče Viktor Grosslicht, Marie (Mizzi) Grosslichtová
Děti Evelyn de Vries – Elshout

Truda Grosslichtová (23. února 1912, Praha8. června 1995, Nieuw Vennep, Nizozemsko) byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Ve třicátých letech však byla velmi populární a byla řazena k takovým hvězdám jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Věra Ferbasová nebo Jiřina Štěpničková a další.

Život[editovat | editovat zdroj]

Chodila od mládí do biografu, kde obdivovala Gretu Garbo. O jejím soukromí se nikdy moc nemluvilo a ona sama ho velmi střežila. I článek v časopisu Kinorevue z 2. září 1936 s názvem „Truda Grosslichtová o sobě“ je velmi strohý a o sobě tam vlastně neříká nic. Grosslichtová byla inteligentní a jemná, měla osobité kouzlo, tvář a příjemný hlas. Nejdřív prošla několika hudebními divadly (Malá opereta na Vinohradech, Nové divadlo Oldřicha Nového).

V letech 19311937 natočila přes pětadvacet filmů. Jedním z prvních byla špionážní komedie Aféra plukovníka Rédla (1931). Současně hrála i v německé verzi. Dobře také uměla francouzsky a německy a díky tomu točila v zahraničí (Berlín, Paříž) pod pseudonymem Tania (také Tanja) Doll, ve Francii nazpívala také několik gramofonových desek. Po návratu domů natáčela filmy s různými žánry (Psohlavci, Poslední bohém, Růžové kombiné, Právo na hřích, S vyloučením veřejnosti). Zahrála si též ve francouzských verzích českých filmů Lelíček ve službách Sherlocka Holmese – Le Roi Bis a Kantor Ideál – Professeur Cupidon. Zajímavé je, že v českých verzích těchto filmů nehrála.

V roce 1933 jí režisér Martin Frič obsadil do výborné komedie Revizor, kde po boku Vlasty Buriana ztělesnila naivní hejtmanovu dceru Marii. S Burianem si ještě zahrála jednou, a to v komedii Hrdina jedné noci (1935), vytvořila zde dvojroli skromné statistky Hany a rozmazlené filmové hvězdy Elvíry Thompsonové (v německé verzi však nehrála). S Hugo Haasem si zahrála v bláznivé komedii Jedenácté přikázání (1935). Zajímavá byla také role ve francouzsko–českém filmu Golem (1936) podle předlohy Voskovce a Wericha.

V roce 1937 si ještě zahrála v komedii Kvočna a v dramatu Poručík Alexander Rjepkin. Titulní rolí JUDr. Věry Donátové v komedii s Oldřichem Novým Advokátka Věra ukončila svoji kariéru. Byla totiž „položidovka“ a její manžel, tenorista Štefan Munk zase maďarský Žid. Po válce se Truda, již rozvedená, provdala v Nizozemsku, kde také zemřela.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Herečka[editovat | editovat zdroj]

  • Advokátka Věra (1937), role: JUDr. Věra Donátová
  • Klatovští dragouni (1937), role: Lily
  • Kolem dokola (1937), role: úřednice
  • Kvočna (1937), role: vnučka Věra
  • Poručík Alexander Rjepkin (1937), role: Tonička
  • Ze všech jediná (1937), role: Lída Veselá
  • Divoch (1936), role: Rosa Valetti - Růžena Válková
  • Golem (1936), role: paní Benoitová
  • Irčin románek (1936), role: Lola
  • Hrdina jedné noci (1935), role: herečka Elvíra Thompsonová / statistka Hana
  • Jedenácté přikázání (1935), role: Julie Králíčková
  • Anita v ráji (1934), role: Anita Karenová
  • Rozpustilá noc (1934), role: Dolly
  • Tři kroky od těla (1934), role: Aluška Králová
  • Z bláta do louže (1934), role: Boženka
  • Za řádovými dveřmi (1934), role: Mimi
  • Žena, která ví co chce (1934), role: Věra
  • Revizor (1933), role: hejtmanova dcera Marie Dmuchalovská
  • Professeur Cupidon (1933), role: studentka
  • S vyloučením veřejnosti (1933), role: Slávka
  • Le Roi bis (1932), role: Královna / její dvojnice
  • Právo na hřích (1932), role: Věra, Machova žena
  • Růžové kombiné (1932), role: Slávka
  • Aféra plukovníka Rédla (1931), role: Eva
  • Poslední bohém (1931), role: vychovatelka Běla
  • Psohlavci (1931), role: Manka Přibková

Zpěvačka[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 19301945. Praha: Orbis, 1966, str. 40, 80, 110, 111, 147, 162, foto: 80, 110, 279, 371

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]