Lev Karsavin
| Narození | 1.jul. / 13. prosince 1882greg. Petrohrad |
|---|---|
| Úmrtí | 12. července 1952 a 20. července 1952 Abez |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita a Imperátorská petrohradská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lev Platonovič Karsavin (rusky Лев Плато́нович Карса́вин; 1. prosincejul./ 13. prosince 1882greg. v Petrohradě – 17. července[1] anebo 20. července 1952 v Komiské ASSR, Sovětský svaz) byl ruský filozof.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl baletní umělec. Jeho sestra byla baletka Tamara Platonovna Karsavinová. Vystudoval Petrohradskou univerzitu, kde se specializoval na dějiny západoevropského středověku a později byl profesorem na katedře historie. V roce 1922 byl spolu s mnoha dalšími na tzv. „lodi filosofů“ vyvezen za hranice jako kontrarevolucionář. Stal se profesorem Kovenské univerzity v Litvě.[2] Zemřel na tuberkulózu v koncentračním táboře NKVD.
Názory[editovat | editovat zdroj]
Karsavin podobně jako Semjon Frank vychází z Mikuláše Kusánského. Základem jeho filozofického systému je učení o Absolutu jako Všejednotě a o sladění protikladu.[3] V knize O principech Karsavin svůj systém rozvíjí následujícím způsobem. Stvoření světa je teofanie.[4][5] Boha můžeme vidět ve všem. „Každá naše myšlenka, každý náš cit, naše touha, náš skutek je jenom Bůh a nic jiného něž Boha v nich nemůžeme vidět.“
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Шаронов Владимир. Подлинная дата кончины Льва Карсавина [online]. regnum.ru, 2019-03-08 [cit. 2019-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-12. (rusky)
- ↑ Losskij 2004, s. 462.
- ↑ Losskij 2004, s. 463.
- ↑ Špidlík 1996, s. 196.
- ↑ Losskij 2004, s. 465.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad z ruského originálu: Alan Černohous. Velehrad, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. 664 s. (Studie ruského myšlení). ISBN 80-86715-26-4. Kapitola 18 „Karsavin Lev Platonovič“, s. 462–485. Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s Centrem Aletti v Olomouci.
- ŠPIDLÍK, Tomáš, 1996. Ruská idea : jiný pohled na člověka. Překlad : Z franc. přeložil Antonín Juvenál Valíček. Velehrad: Refugium. 414 s. (Studium; sv. 88). ISBN 80-86045-02-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Karsavin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lev Karsavin
