Labuť zpěvná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Labuť zpěvná

Labuť zpěvná na rybníce u Šumvaldu
Labuť zpěvná na rybníce u Šumvaldu
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: kachnovití (Anatidae)
Rod: labuť (Cygnus)
Binomické jméno
Cygnus cygnus
(Linné, 1758)
Pár labutí zpěvných v zimním šatě

Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) je velký vodní pták z čeledi kachnovitých rozšířený v subarktických částech Eurasie a Severlku měří průměrně 150 cm, váží 4,5 - 8,2 kg a v rozpětí křídel má 200 cm. Stejně jako ostatní labutě má robustní tělo, velmi dlouhý a štíhlý krk a silný zašpičatělý zobák. Je celá bílá s černými končetinami, v zimě má opeření na hlavě a krku světle hnědé zbarvení.

Od velmi podobné labutě malé, s kterou bývá ve volné přírodě často zaměňována, ji můžeme rozeznat zvláště díky černožlutému zbarvení zobáku. Žlutá barva na zobáku labutě zpěvné je totiž protažena klínovitě dolů dopředu, u labutě malé však končí rovně.[1] Obě pohlaví labutě zpěvné se zbarvením neliší. Mladí ptáci jsou světle šedí. Téměř vždy drží při plavání natažený krk, čímž se liší od všech labutí, které se vyskytují na území České republiky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Labuť zpěvná hnízdí na rozsáhlých vodních plochách na širokém území subarktické Evropy, příležitostně bývá zaznamenána také na západě Severní Ameriky. I přes svou mohutnou velikost je velmi vytrvalý a zdatný letec, který ke svým zimovištím v severní Evropě a východní Asii pravidelně cestuje obvykle několik set kilometrů. V České republice je k vidění především na začátku zimy při průtahu, nepravidelně na našem území v malém počtu (max. 15 jedinců) i zimuje a ojediněle se u nás zdržuje i přes léto.[1] Labuť zpěvná je stále poměrně hojným druhem labutě. V roce 2004 čítala její populace odhadem asi 180 000 jedinců.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Žije obvykle v menších skupinách, občas se vyskytuje i ve velmi početných, až 1000 členných hejnech.[3] Tvoří trvalé páry, které spolu obvykle setrvávají po celý život. Podobně jako ostatní labutě se živí především vodními i suchozemskými rostlinami, často také navštěvuje pole, kde požírá obilniny a cukrovou třtinu. V letu i na vodě se velmi často ozývá troubivým „anghe“.[1]

K hnízdění preferuje nejrůznější typy bažin, může však zahnízdit v těsné blízkosti prakticky jakýchkoliv velkých vodních ploch. Hnízdo si staví především z rákosu a jiných travin rostoucích poblíž vody. Obvykle klade 4 - 7 (maximálně 12) vajec, na kterých sedí téměř výhradně samice. Samec při hnízdění hlídá okolí a svou družku na hnízdě střídá pouze v případě, pokud si jde hledat potravu. Mláďata se z vajec líhnou zhruba po 36 dnech. Prachové peří u mláďat je šedé nebo hnědé a plně mizí zhruba mezi 80. až 90. dnem života.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Whooper Swan na anglické Wikipedii.

  1. a b c Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 34. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  2. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/47139/all
  3. Lack. P. (1986) The atlas of wintering birds in Britain and Ireland. T & A D Poyser Ltd, Londýn.
  4. RSPB A-Z of Birds- whooper swan (2004): http://www.rspb.org.uk/birds/guide/w/whooperswan/index.asp
  5. http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/4898398.stm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu