Křinice (řeka)
Křinice | |
---|---|
Údolí Křinice při nádrži Obere Schleuse | |
Základní informace | |
Délka toku | 45 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Šluknovský výběžek, Česko 50°54′40,34″ s. š., 14°33′4,66″ v. d. 490 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe v Bad Schandau (P) 50°54′2,44″ s. š., 14°20′56,29″ v. d. 116 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Ústecký kraj - Krásná Lípa, Kyjov), Německo (Sasko - Bad Schandau) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křinice (německy Kirnitzsch) je řeka v Ústeckém kraji v Česku a v Sasku v Německu. Protéká Českým a Saským Švýcarskem. Je 45 km dlouhá.
Průběh toku
Pramení ve Šluknovském výběžku ve Šluknovské pahorkatině poblíž obce Studánka. Pramen je na upraven jako výletní místo a vede k němu odbočka z modré turistické trasy. Dále protéká Krásnou Lípou (částečně podzemním tunelem pod Křinickým náměstím) a za obcí Kyjov vstupuje do pískovcového území Českého Švýcarska, kde protéká hluboce zaříznutým Kyjovským údolím. Poblíž bývalé osady Zadní Doubice, opuštěné na českém území po roce 1945, se stává hraničním tokem mezi Čechami a Saskem. Na české straně žilo před opuštěním celkem 57 obyvatel. Správně spadala obec pod Doubici, do školy chodily děti na německou stranu. V osadě byl velký hotel, restaurace a řada hospodářských stavení. V tomto úseku byla v roce 1667 vybudována vodní horní nádrž (Obere Schleuse) za účelem plavení dřeva, později upravena pro vyhlídkové plavby na pramicích. V Dolní části toku je ještě druhá nádrž (Niedere Schleuse). Na toku byla řada jezů, které jsou v současné době rozpadlé. Na Německé straně zůstala tři obydlená stavení. Jedním z nich je historická vodní pila, na které v současné době probíhá rekonstrukce. Jedná se o technickou památku. Současně s opravou pily bude upraven i jez a náhon na toku Křinice. V místech, kde Křinice opouští státní hranici a vtéká na území Německa, stála dříve osada Zadní Jetřichovice správně spadající pod Jetřichovice. Tu postihl stejný osud jako Zadní Doubici. V obou osadách jsou dodnes patrné základy hospodářských stavení. Dále protéká Saským Švýcarskem. V posledním úseku mezi Lichtenhainským vodopádem a Bad Schandau vede podél řeky výletní úzkorozchodná tramvaj. V Sasku ústí řeka zprava do Labe.
Využití
Na toku jsou dva turistické přechody do Německa, Zadní Doubice a Zadní Jetřichovice. Oba lze využít při cyklovýletech nádhernou krajinou Českosaského Švýcarska. V padesátých letech 20. století byla oblast okolo Křinice vedena jako pohraniční pásmo a nebyla přístupná.
Fauna
Do řeky vysazují pravidelně již řadu let němečtí rybáři plůdek lososa obecného (Salmo salar). V toku žije především pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), vranka obecná (Cottus gobio), pstruh americký duhový (Oncorhynchus mykiss), siven americký (Salvelinus fontinalis), hrouzek obecný (Gobio gobio). Sporadicky je možný v dolním toku výskyt pstruha obecného f. mořská (Salmo trutta trutta) a některých ryb migrujících z Labe. Od roku 2009 je potvrzen též výskyt vydry říční. Nezodpovědnou činností na vodním díle došlo v posledních 30 letech k zanesení koryta řeky Křinice jemným pískem v úseku od přehradní hráze až po vtok do Dolní nádrže.
Hospodářství
Podél řeky po dlouhou dobu fungovalo více než 16 mlýnů.
Od středověku do 20. století byla řeka využívána pro plavení dřeva.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křinice na Wikimedia Commons
- Řeky protínající česko-německou státní hranici
- Řeky v Ústeckém kraji
- Vodní toky v okrese Děčín
- Řeky v Sasku
- Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
- Přítoky Labe
- Řeky ve Šluknovské pahorkatině
- Řeky v Děčínské vrchovině
- Národní park České Švýcarsko
- Varnsdorf
- Krásná Lípa
- Staré Křečany
- Doubice
- Jetřichovice
- Bad Schandau
- Povodí Křinice