Kostel svatého Vavřince (Rumburk)
| Kostel svatého Vavřince v Rumburku | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince v Rumburku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Rumburk |
| Souřadnice | 50°57′13,22″ s. š., 14°33′16,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | děkanství Rumburk |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1683–1690 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Třída 9. května, Rumburk |
| Kód památky | 19486/5-3864 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kapucínský klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Vavřince s kapucínským klášterem v Rumburku tvoří barokní sakrální areál z let 1683–1690.[2] Po jihovýchodní straně kostela sv. Vavřince je komplex loretánské kaple s ambity. Celý komplex kapucínského kláštera s kostelem, včetně lorety, je chráněn od roku 1966 jako kulturní památka.[3]
Historie kláštera[editovat | editovat zdroj]
Ve správě řádu kapucínů byl klášter od konce 17. století a areál se stal oblíbeným poutním místem až do začátku 20. století, kdy jej významově zastínila nedaleká bazilika ve Filipově. Kapucíni působili v Rumburku až do násilného rozehnání mužských řádů v komunistickém Československu v roce 1950. Areál pak zůstal v podstatě prázdný, s minimálním využitím, a začal chátrat. Od poloviny 70. let 20. století probíhala úprava kláštera na knihovnu, dokončená až v 90. letech. Počátkem 90. let 20. století lze rovněž datovat rozsáhlou obnovu lorety a ambitů, která se musela vypořádat se statickými problémy, vzniklými provozem těžkých vozidel na okolních komunikacích i rozpadem původního odvodnění. Opravy probíhají i ve druhé dekádě 21. století restaurováním fresek a zachovalých částí mobiliáře. Klášter je čtyřkřídlá stavba kolem pravoúhlého dvora. Je to stavba patrová, pouze v jednom traktu dvoupatrová.[4]
Rumburští kapucíni[editovat | editovat zdroj]
Architektura kostela[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Kostel je obdélnou stavbou. Má obdélný presbytář a obdélnou kapli po severní straně. Presbytář i loď mají valenou klenbu s lunetami. Boční kaple jsou sklenuty křížově.[4]
Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]
Oltářní stěna hlavního oltáře je barokní a pochází z 18. století. Nacházejí se zde obrazy Umučení sv. Vavřince, Umučení sv. Jana Křtitele a Umučení sv. Václava. Dva boční oltáře pocházející z 19. století jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Františkovi. Rokoková kazatelna je s reliéfem Rozsévače. Varhany pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. V kapli se nachází oltář z období kolem roku 1700. Oltář má rokokové doplňky a obraz sv. Antonína Paduánského. V interiéru se nachází barokní obraz Útěk do Egypta.[4]
Varhany[editovat | editovat zdroj]
Novodobá historie varhan je vázána na kostel svatého Vavřince v Děčíně-Nebočadech. Někdy v roce 1987 se tam zřítil strop a tamní varhany byly v roce 1988 přeneseny varhanářem Jiřím Jónem do rumburského kostela téhož světce.
Nástroj postavil Heinrich Schiffner ze Cvikova v roce 1892 jako dvoumanuálový s pedálem, mk a dispozicí: I. Principal 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octav 4´, Mixtur 4fach. II. Aeolina 8´, Lieblich gedakt 8´, Gemshorn 4´. P. Octavbass 8´, Subbass 16´. Šlapky: Pedal Koppel, Pleno I+II, Forte, Manual Koppel.
Po instalaci v Rumburku byl osazen nový rejstřík Flétna špičatá 2´, vyrobený Janem Kubátem ml. z Kutné Hory – Kaňku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 168.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 239.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 130253 : klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Rumburk (Děčín), s. 266.
- ↑ JABURKOVÁ, Iva, MÁGROVÁ, Klára. Křížové cesty Šluknovska. Rumburk: Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, 2011. S. 14.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska 1995, Tomáš Horák, MUDr.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v klášterním kostele sv. Vavřince, Rumburk (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Rumburk, Loretánská kaple Panny Marie a klášterní kostel sv. Vavřince
- Klášter kapucínů s kostelem sv. Vavřince a loretou na webu Hrady.cz
