Kostel svatého Vavřince (Nebočady)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Vavřince
v Nebočadech
Farní kostel svatého Vavřince
Farní kostel svatého Vavřince
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
ObecDěčín
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostNebočady
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
ArchitektA. Achciger
Výstavba17121714
Další informace
Kód památky40263/5-3593 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický farní kostel v Nebočadech v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel je uzavřený, chátrající, fasáda je sešlá, okna rozbitá.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Nebočadech je poprvé zmiňován v roce 1362. V roce 1712 při požáru shořela téměř celá vesnice včetně kostela a musela být znovu vystavěna. Současný kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová. Stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století byl opraven. V sedmdesátých letech 20. století přeletěla nízko nad kostelem stíhačka v důsledku rázové vlny se zřítil vodou narušený strop. V devadesátých letech 20. století byla loď staticky zajištěna a k nepravidelným bohoslužbám sloužil nepoškozený presbytář oddělený od lodi dřevěnou zástěnou.

Boční pohled na kostel

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Barokní orientovaná stavba se dvěma vysokými věžemi ve vstupním průčelí. Údajně byl stavitelem kostela i Jan Blažej Santini-Aichel, ale vzhledem ke strohé stavbě kostela bez dynamizujících prvků je jeho účast nepravděpodobná.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Oltářní obraz byl připisován Petru Brandlovi.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

V roce 1712 byl vystavěn kostel (za faráře Franc. Thad. Matzkeho) a v roce 1719 zde postavil první varhany Tobias Franz Fleck ml. z České Kamenice. Obsahovaly jeden manuál se šesti rejstříky a pedál se dvěma rejstříky. V následujících letech nástroj opravovali Franz Feller, Franz Mǖller a dva neznámí varhanáři. V roce 1892 byl majitelem děčínského thunského panství vybrán varhanář Heinrich Schiffner (Cvikov, později Praha), aby zde postavil nástroj s mechanickou kuželkovou trakturou za 1767 zl. Na stavbě se podílel i budoucí varhanář Augustin Paštika. Kostel byl v administraci Farnosti Děčín I a v 70. letech jej převzal do materiální správy kaplan František Jirásek. Jeho prvotním úkolem bylo opravit střechu, což se podařilo, leč srážkovou vodou nasáklá konstrukce začala vysychat a při jednom přeletu vojenského letadla se zřítil vnitřní chrámový strop. (pozn.: V publikaci MUDr. Tomáše Horáka na str. 32 je chybně uveden spadlý strom). Heinrich Schiffner ze Cvikova v roce 1892 zde tedy postavil dvoumanuálový nástroj s pedálem, mk a dispozicí: I. Principal 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octav 4´, Mixtur 4fach. II. Aeolina 8´, Lieblich gedakt 8´, Gemshorn 4´. P. Octavbass 8´, Subbass 16´. Šlapky: Pedal Koppel, Pleno I+II, Forte, Manual Koppel.

Po havárii stropu byl posléze v roce 1988 varhanářem Jiřím Jónem nástroj přetransferován do Rumburka, kostela svatého Vavřince v areálu rumburské Lorety, kde slouží dodnes. Celý kostel silně zchátral, vlastník po desetiletí nenalezl finanční prostředky na opravu a v roce 2017 převzal správu objektu zapsaný spolek „Pro kostely“.        

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Pohled z druhého břehu Labe na průčelí

Barokní sousoší Navštívení Panny Marie z roku 1757, které původně stálo u silnice do Děčína, bylo ke kostelu přemístěno ve druhé polovině 20. století.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby se pravidelně nekonají.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-26]. Identifikátor záznamu 152321 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivan Grisa: Umělecké památky Čech, svazek 2
  • Jan Záhora st.: Archiv Farnosti Děčín I , oddíl Varhany
  • Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska /1995/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]