Kostel svatého Mikuláše (Truskolasy)
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 50°52′4,08″ s. š., 18°49′37,92″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1737 |
| Další informace | |
| Adresa | Truskolasy, Polsko |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 1108/69 z 1968-12-27, 66/76/A z 1978-02-17, A/1108/22 z 2022-12-30 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše (polsky: Kościół św. Mikołaja) je dřevěný římskokatolický farní kostel v obci Truskolasy v gmině Wręczyca Wielka okrese Kłobuck ve Slezském vojvodství v Polsku. Náleží farnosti svatého Mikuláše z Myry a svaté místo (sanktuarium) Panny Marie z Truskolas děkanátu Truskolasy v arcidiecézi čenstochovské. Kostel je veden v seznamu kulturních památek Slezského vojvodství pod číslem1108/69 ze dne 27. prosince 1968 a 66/76/A z 17. února 1978[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství čenstochovský okruh.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě původního kostela, který byl rozebrán v roce 1736, nechal postavit nový kostel se dvěma věžemi držitel křepického starostenství Józef Winner v roce 1737. Konsekrován byl 26. listopadu 1746 krakovským světícím biskupem Michałem Kunickim. Do roku 1810 byl součástí farnosti svatého Martina v Kłobucku, který patřil řádu Božího hrobu.[2] Svatyně byla několikrát opravována, např. v roce 1835 bylo opraveno nachýlení věže, střecha kostela pokryta šindelem, v letech 1871–1881 byla provedena obnova interiérového zařízení. V roce 1877 byla vichřicí natolik poškozená jedna věž kostela, že bylo rozhodnuto rozebrání obou věží. V roce 1881 byly stěny kostela obloženy deskami na místo dřívějšího krytí šindelem. Další opravy byly provedeny v letech 1948–1949. V roce 1987 byla střecha pokrytá plechem.[3]
V letech 2006–2007 byla provedená generální oprava kostela, kdy byly vyměněny zničené konstrukční části, na střechu byl vrácen šindel.[4][5][6]
V roce 2009 byl kostel oceněn v akci Zabytek Zadbany Generálním konzervátorem památek za provedení generální opravy dřevěného farního kostela sv. Mikuláše z první poloviny 18. století.[7]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je barokní dřevěná roubená neorientovaná trojlodní stavba na kamenné podezdívce na půdorysu kříže, původně se dvěma věžemi u jihozápadního průčelí. Stavební materiálem bylo modřínové dřevo. Kněžiště (je ve směru severovýchod) je užší než loď, má půdorys obdélníku s trojbokým závěrem a sakristií s oratoří v patře na severovýchodní straně. Prostor lodí je na půdorysu obdélníku a je rozdělený dvěma řadami sloupů na širokou hlavní loď a dvě užší boční lodě. K lodím přiléhají symetricky dvě boční kaple (Panny Marie Škapulířové a svatého Jozefa) s trojbokým uzávěrem a vytvářejí tak pseudotransept. Kostel má šindelovou sedlovou střechu, nad kaplemi a kněžištěm jsou hřebeny níže, nad kněžištěm je střecha zvalbená. Na hřebeni hlavní lodi je umístěn čtyřboký sanktusník s jehlanovou střechou. Na jihozápadním průčelí je přístavek (babinec).[4][5][6] Kostel je oplocen. U kostela se nachází vzpěradlová kovová zvonice postavená po roce 1945, krytá sedlovou stříškou. Na seznam přírodních památek je zapsána lípová alej, která vede ke kostelu. Staré lípy mají v obvodu až pět metrů.[4]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Hlavní loď a kněžiště mají valenou klenbu, boční lodě a kaple jsou plochostropé. Kruchta čtvercového půdorysu s rovným parapetem postavená na čtyřech dřevěných sloupech je vysunutá do středového prostoru v jihozápadní části hlavní lodi. Varhany od firmy Dominika Biernackého pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Ve vítězném oblouku jsou dva sponové trámy s barokní skupinou Ukřižování. V letech 1903–1909 byla provedena polychromie, autor výzdoby je Stanisław Ligon a Wacłav Skomierski. Vybavení kostela je převážně pozdněbarokní. Nachází se zde šest oltářů:
- Hlavní oltář z první poloviny 18. století se zázračným obrazem Panny Marie z Truskolas a relikviáři svatého Valentina a svaté Teodory a s obrazem svatého Mikuláše.
- Pozdněbrokní boční oltář na evangelijní straně je zasvěcený svatému Františkovi.
- Boční pozdněbarokní oltář na epištolní straně je zasvěcený svatému Antonínovi.
- V kapli na severozápadní straně jsou dva oltáře. Oltář svatého Jozefa s obrazem svaté Barbory a rokokový oltář svatého Rocha.
- V boční kapli na jihovýchodní straně jsou dva oltáře. Barokní oltář Panny Marie Škapulířové s obrazem Proměna Páně a oltář s řezbou Ukřižování.
Barokní ambon pocházející z druhé poloviny 17. století byl v roce 1880 předělán.[3]
Obraz Panny Marie z Truskolas[editovat | editovat zdroj]
Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie z Truskolas ve stříbrné sukénce, která je proslavená zázraky.[8][9] Obraz představuje Pannu Marii s dítětem ve stylu hodegetrie (typ ikonografie). Je malován olejovou technikou na plátně. Autorem obrazu je malíř Bobrowski z Widawy nad řekou Nieciecza. Podle legendy byl obraz dán do zástavy kováři Grzegorzi Knosze, v době prvního nájezdů Švédů, byl nalezen "pod lavicí" a umístěn do kaple za vesnicí a následně znovu umístěn do kostela, to způsobilo svatozář kolem obrazu.[2] V roce 1686 byl obraz uznán svatým. Po jeho uznání za zázračný a po svolení biskupa Mikoláše Obornického, byl umístěn na hlavní oltář.[9] V roce 1736 byl starý kostel rozebrán a obraz byl slavnostně umístěn v hlavním oltáři nového kostela.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Mikołaja w Truskolasach na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. S. 76 (polsky)
- ↑ a b SYPEK, Anna. Architektura drewniana.. Katowice: Śląskie Centrum Dziedzictwa Kulturowego, 2011. 281 s. (Wiadomości konserwatorskie Województwa Śla̜skiego, 3.). Dostupné online. ISBN 978-83-85871-62-0, ISBN 83-85871-62-4. OCLC 962077720 Kapitola: Kościół pw. św. Mikołaja w Truskolasach. Prace konserwatorskie w latach 2006–2010, s. 83–98. (polsky)
- ↑ a b Kościoły drewniane. Heslo: [www.kosciolydrewniane.pl/pages/drewniane/xls/spisk.xls TRUSKOLASY województwo śląskie, powiat kłobucki]. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c Kościół pw. św. Mikołaja w Truskolasach – Sanktuarium Matki Boskiej Truskolaskiej - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Drewniany kościół pw. Matki Bożej Truskolaskiej w Truskolasach. slaskie.travel [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Truskolasy - Kościół św. Mikołaja - stare zdjęcia, mapa. fotopolska.eu [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Krajowy Ośrodek Badań i Dokumentacji Zabytków. www.kobidz.pl [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
- ↑ A. Głębocki, Kościół w Truskolasach, „Kłosy” 1873, T. XVII, nr 425
- ↑ a b brožurka "Jubileusz 270-lecia kościoła pw. św. Mikołaja w Truskolasach" vydaná farností v Truskolasech
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Izabela Rejduch-Samkowa (red.) Jan Samek (red.), Jan (red.) Samek: Katalog zabytków sztuki w Polsce tom VI województwo katowickie z. 9 powiat myszkowski. Warszawa: Instytut Sztuki PAN, 1962, s. 28.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
