Konrád z Vechty
| Vysoce důstojný a osvícený Konrád z Vechty | |
|---|---|
| 7. arcibiskup pražský | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Arcidiecéze | pražská |
| Sídlo | Praha |
| Jmenování | 1413 |
| Emeritura | 1421 dán do klatby 1425 oficiálně zbaven úřadu |
| Předchůdce | Albík z Uničova |
| Nástupce | sedisvakance (papežem neuznaný Jan Rokycana) Antonín Brus z Mohelnice (až roku 1561) |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | asi 1364 |
| Místo narození | Vechta?, Brémy?,  Svatá říše římská |
| Datum úmrtí | 26. prosince 1431 (ve věku 66–67 let) |
| Místo úmrtí | Helfenburk u Úštěka,  České království |
| Národnost | německá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konrád z Vechty (asi 1364 – 26. prosinec 1431, Helfenburk u Úštěka) byl verdenským a olomouckým biskupem a pražským arcibiskupem, který se po vypuknutí husitské revoluce přihlásil ke čtyřem pražským artikulům a světil husitské kněze, kterým záleželo na dodržení apoštolské posloupnosti.
Život
Narodil se v měšťanské rodině ve vestfálském hrabství Vechta. Stal se knězem a protože byl schopný finančník, dostal se do služeb krále Václava IV. V letech 1398–1400 byl členem královské rady. Roku 1401 se stal na přímluvu Václava IV. biskupem v dolnosaském Verdenu, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován mincmistrem království českého, pak zemským podkomořím. V roce 1408 se dostal na olomoucký biskupský stolec jako Konrád II. V roce 1412 se stal administrátorem pražské arcidiecéze a 10. února 1413 byl papežem potvrzen jako metropolita pražský.
Roku 1416 se kostnický koncil zamýšlel, že jej povede k zodpovědnosti za nečinnost v souvislosti se situací v Čechách. Pražské arcibiskupství zápasilo s hospodářskými těžkostmi a Konrád byl nucen prodat řadu majetků. Po smrti krále Václava IV. korunoval Zikmunda Lucemburského českým králem. Ke králi však nepřimknul a 21. dubna 1421 se veřejně přihlásil ke Čtyřem artikulům pražským. Husité tím totiž konečně získali možnost světit nové kněze, kterých se zoufale nedostávalo. Přistoupením k artikulům souhlasil Konrád zároveň se sekularizací majetku pražského arcibiskupství, a tak vlastně jen zůstal duchovní hlavou církve v Čechách, které měli podléhat všichni kněží. Poslušnost mu odřekl olomoucký biskup Jan XII. Železný i litomyšlský biskup Aleš z Březí a arcibiskup Konrád byl dán papežem do klatby. Zřekla se ho svatovítská kapitula i kněžstvo věrné katolické církvi. V letech 1423–1425 zastupoval stranu podobojí při jednání s katolíky. V závěru svého života lavíroval mezi husity a katolíky. Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konečnou platností zbaven úřadu. Odebral se nejprve do Roudnice nad Labem a potom na hrad Helfenburk (u Úštěka, okr. Litoměřice), kde 26. prosince 1431 zemřel. Byl pohřben patrně v tamější hradní kapli.
Literatura
- BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000
| biskup olomoucký | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Lacek z Kravař |
1408–1412 Konrád z Vechty |
Nástupce: Václav Králík z Buřenic |
| 7. arcibiskup pražský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Albík z Uničova |
1413–1421 Konrád z Vechty |
Nástupce: sedisvakance, od 1561 Antonín Brus z Mohelnice |
