Kasimov
| Kasimov Касимов |
|||
|---|---|---|---|
 Mausoleum |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 100 m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+3 | ||
| stát: |  Rusko |
||
| federální okruh: | Centrální federální okruh | ||
| oblast: |  Rjazaňská oblast |
||
.svg) Rjazaňská oblast na mapě Ruska |
|||
 Kasimov
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 20 km² | ||
| počet obyvatel: | 34544 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 1727 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| oficiální web: | www.kasimov-gorod.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | +7(49131) | ||
| PSČ: | 391300 | ||
| označení vozidel: | 62 | ||
.png)
.png)
Kasimov (rusky: Касимов, tatarsky: Qasím, historicky: Хан-Кермень/Ханкирмән/Xankirmän, Городец-Мещёрский/Goroděc Meščorskij, Nový Nizovoj) je město v centrální oblasti Ruska, 262 km východně od Moskvy, v Rjazaňské oblasti, na levém břehu řeky Oky, sloužící jako administrativní centrum Kasimovského okresu.
První zaznamenaným osídlením byl finský kmen Meščjora, později asimilovaný Rusy a Tatary.
Město bylo založeno v roce 1152 vládcem Vladimirsko-Suzdalského knížectví Jurijem zvaným Dolgorukij jako Grodec, později Gorodec Meščjorskij (rusky: Городец Мещёрский). V roce 1376 bylo město zničeno tatarsko-mongolskými útočníky v odvetném úderu za napadení Zlaté hordy, brzy však vyrostlo nedaleko ruin město nové, zvané Nový Nizovoj (rusky: Новый Низовой). Po Bitvě u Suzdalu roku 1445, v níž byl zajat velkokníže Vasil II., byly meščjorské země dány Olugu Muhammedovi (tatarsky Oluğ Möxämmät), chánu Kazaňského chanátu, jako výkupné za život knížete. V roce 1452 dal velkokníže Vasil II. Moskevský toto město kazaňskému princi kasímského chána, který sloužil Velké hordě jako přijímatel darů, posléze však vstoupil do ruských služeb. Podle jiných zdrojů Kasím (tatarsky Qasím) a jeho bratr Josif uprchli z Kazaně, jakmile ztratili naději na trůn ve prospěch jejich bratra Mahmúda (tatarsky Mäxmüd). Po roce 1471 bylo město známo jako Qasím. Zůstalo hlavním městem Kasimovského chanátu až do roku 1681, kdy byl tento stát pohlcen Ruskem.
V 15. století se zde znovu usadila skupina Tatarů a od té doby je město známo jako tatarský Qasím. Mluvili mišarským dialektem smíšeným se středním kazaňským dialektem tatarského jazyka.
Od 13. století se Kasimov stal v tomto regionu jedním z center islámu. Byl částí Mišarské jurty, části Zlaté hordy.
V 17. století bylo město rozděleno do tří částí:
- Staré město (rusky: Старый Посад, tatarsky: İske Bistä) a Tatarské město (rusky: Татарская слобода, tatarsky: Tatar Bistäse), ovládané chánem Kasímského chanátu a tatarskými šlechtici;
- Jamské město (rusky: Ямская слобода) s ruským obyvatelstvem, ovládané Moskvou;
- město Marfin (rusky: Марфина слобода, tatarsky: Marfin Bistäse) – část města, ovládaná Kasimovskými vojvody, tj. ruskými guvernéry.
Počet obyvatel:
Tatarsky mluvící populace Kasimova:
Historické budovy:
- Kamenná mešita (1467)
- Mauzoleum chána Shahgaliho (tatarsky: Şahğäli) (1555)
- Mauzoleum kasímského chána Afghána Muhammeda (tatarsky: Äfğan Möxämmäd) (1658)
- Ruské ortodoxní kostely:
- Kostel Zjevení Páně (rusky: Богоявленская церковь) ze 17. století
- Kostel svatého Mikuláše (rusky: Никольская церковь) ze 17. století
- Kostel svaté Trojice (rusky: Троицкая церковь) ze 17. století
- Katedrála Nanebevzetí (rusky: Вознесенский собор) z 19. století
[editovat] Externí odkazy
- http://www.kasimov.ru - webové stránky města (rusky – informace, mapy, fotografie, fórum)
- fotografie města (rusky)
- http://www.tatar.cz web o Tatarech
Tento článek byl původně přeložen z Tatarské encyklopedie
Tento článek obsahuje text z encyklopedie Brokgaus-Efron
