Bogoljubovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bogoljubovo
Боголю́бово
Kostelní věže v Bogoljubově
Kostelní věže v Bogoljubově
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: UTC+4 D
stát: Rusko RUS
oblast: Vladimirská oblast
ruské rajony: Suzdalský rajon
Bogoljubovo
Red pog.png
Bogoljubovo
Bogoljubovo, Vladimirská oblast
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 4 494[1] (2010)
správa
status: město
vznik: 1158
zakladatel: Andrej Jurjevič Bogoljubskij
telefonní předvolba: +7 4922
PSČ: 601270
označení vozidel: 33

Bogoljubovo (rusky Боголю́бовоBogoljúbovo) je ruské městosuzdalském rajonu vladimirské oblasti. Leží asi 10 kilometrů severovýchodně od města Vladimir. Populace má v současné době tendenci růstu, v roce 1969 ve městě žilo na 3 900 obyvatel, roku 1989 se počet obyvatel zvýšil na 4 143,[2] obyvatelstvo dále v roce 2002 stouplo na 4 218 obyvatel.[3] Poslední sčítání lidu z roku 2010 ukazuje hodnotu 4 494 obyvatel.[1]

Bogoljubovo založil veliký vladimirský kníže Andrej Jurjevič Bogoljubskij na řece Něrli vtékající do řeky Kljazmy v roce 1158. Andrej zde panoval 17 let, poté byl roku 1174 v Bogoljubově zavražděn.

Ruští ortodoxní křesťané věří, že Andrej Bogoljubskij založil toto město poté, co měl vidění Bohorodičky. Před ním se zjevila Bohorodička držící svitek v pravé ruce a přikázala mu postavit klášter na místě zjevení. Na tomto místě dnes stojí chrám Panny Marie Pomocné na Něrli, který je od roku 1992 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bogoljubská ikona Matky Boží se svatým Zosimem a Sabbatikem

Bogoljubovo, bývalé sídlo knížete Andreje Bogoljubského vládnoucího mezi léty 11571174, bylo založeno v roce 1158 na příkaz knížete Andreje v místě, kde řeka Něrl spojuje povodí řeky Oky s povodím Volhy. Založení města duchovenstvo spojovalo s legendou o zjevení se Matky Boží knížeti Andrejovi. Když se vracel z Vyšgorodu a přivážel odsud byzantskou ikonu Bohorodičky, 10 kilometrů od Vladimiru se koně zastavili a žádným způsobem se nenechali přimět k další cestě. Na tomto místě průvod přenocoval. Té noci proběhlo zjevení a na jeho místě byl založen klášter, dnes známý jako chrám Panny Marie Pomocné na Něrli, který se stal symbolem Bogoljubova.

V roce 1177 nechal rjazaňský kníže Gleb Rostislavič dobýt a vyplenit Bogoljubovo poté, co byl Andrej Bogoljubskij zavražděn. Mongolové poté zničili hradby města v roce 1238. V 17. – 19. století probíhala výstavba kláštera, v roce 1917 po velké říjnové revoluci byl klášter uzavřen, poté byl v roce 1992 znovu otevřen. Od roku 1997 jsou v Bogoljubově kláštery dva – mužský a ženský.

Mezi léty 19451965 bylo Bogoljubovo centrem vladimirského rajonu, Od roku 1965 je součástí suzdalského rajonu. V letech 19602005 mělo Bogoljubovo status sídla městského typu.

Do současnosti se částečně zachovaly sypané valy, příkopy a spodní části stěn a opěrných pilířů bělokamenného opevnění knížecího paláce – arkádová galerie a věž s točitým schodištěm, také základy chámu Narození Panny Marie (z let 11581165), na kterých je postaven patrový barokní kostel z roku 1751. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, zvonice a obytné domy nad vstupní branou byly postaveny v 19. století. Chrám Bogoljubské ikony Panny Marie v byzantsko-ruském stylu byl dokončen roku 1866 podle projektu architekta Konstantina Andrejeviče Tona. Nejznámější a nejvýraznější stavbou Bogoljubova je chrám Panny Marie Pomocné na Něrli, který se rovněž dochoval celý. Nachází se asi 1,5 kilometru od Bogoljubova.

Populace[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel Zdroj informací
1859 1 003[5] Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859
1897 1 459[6] Sčítání lidu Ruské říše (1897)
1926 1 474[7] Sčítání lidu SSSR (1926)
1959 2 585[8] Sčítání lidu SSSR (1959)
1970 3 942[9] Sčítání lidu SSSR (1970)
1979 4 171[10] Sčítání lidu SSSR (1979)
1989 4 143[2][11] Sčítání lidu SSSR (1989)
2002 4 218[3][12] Sčítání lidu Ruska (2002)
2010 4 494[1] Sčítání lidu Ruska (2010)

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bogolyubovo na anglické Wikipedii a Боголюбово na ruské Wikipedii.

  1. a b c Svazek 1. Hojnost a distribuce obyvatelstva. 5. Ruská populace, federální okresy Ruské federace, okresy, městská sídliště, venkovské lokality – administrativní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 000 a více osob [databáze online]. . Dostupné online.  ; Výsledky národního sčítání lidu (rusky)
  2. a b Всесоюзная перепись населения 1989 года (Populace všech sovětských republik, sčítání lidu 1989) [online]. Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická. Kapitola „Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность наличного населения союзных и автономных республик, автономных областей и округов, краёв, областей, районов, городских поселений и сёл-райцентров.“ (Sčítání lidu všech sovětských republik v roce 1989. Populace Sovětského svazu, všech jeho republik, oblastí, území, měst a administrativních celků včetně vesnic.). Dostupné online.   (rusky)
  3. a b „Численность населения России, субъектов Российской Федерации в составе федеральных округов, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов – районных центров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более человек“ (Populace ruska, jeho federálních území, oblastí a měst – administrativní celky a oblasti s populací nad 3 000 obyvatel) [databáze online]. . Dostupné online.   (rusky)
  4. Světové dědictví UNESCO [online]. . Kapitola Historická centra VladimiruSuzdalu. Dostupné online.   (anglicky)
  5. Provincie Vladimir. Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859
  6. Provincie Vladimir, první valná sčítání lidu 1897 [online]. Kniha 1. a 2.. vyd. Knihovna C.S., 1901–1904. Dostupné online.   (archivováno 1. března 2012) (rusky)
  7. Vladimirský okruh ivanovské průmyslové oblasti [online]. . Dostupné online.   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
  8. Sčítání lidu Unie z roku 1959 [online]. .   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
  9. Sčítání lidu Unie z roku 1970 [online]. .   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
  10. Sčítání lidu Unie z roku 1979 [online]. .   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
  11. Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická.   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
  12. Týdenní demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekomonická. Dostupné online.   (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]