Karel František z Lichtenštejna
| Karel František Antonín princ z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 7. dubna 1865 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
| Ve funkci: 1849 – 1865 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Karl Ludwig Grünne |
| Nástupce | Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst |
| C. k. tajný rada | |
| C. k. komorník | |
| Ředitel jezdeckého ústavu v Salcburku | |
| Ve funkci: 1836 – 1842 | |
| Panovník | Ferdinand V. |
| Vojenská služba | |
| Hodnost | 1826: major, 1829: plukovník, 1834: generálmajor, 1844: polní podmaršál, 1851 generál jízdy |
| Narození | 23. října 1790 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 7. dubna 1865 (ve věku 74 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
| Choť | (1819) Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
| Rodiče | Karel z Lichtenštejna (1765–1795) a Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849) |
| Příbuzní | děd: František Antonín Khevenhüller-Metsch (1737–1797) tchán: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) |
| Profese | důstojník a politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 950) |
| Commons | Karl Franz Anton von Liechtenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž[1]) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské administraci, v roce 1851 dosáhl hodnosti generála jízdy. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura, kterou založil polní maršál Karel z Lichtenštejna (1730–1789). Narodil se ve Vídni jako starší syn prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795), který zahynul v souboji, matkou byla hraběnka Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849), dcera nejvyššího dvorského maršálka Františka Antonína Khevenhüllera. Karel František měl ještě mladšího bratra Leopolda (1792–1800), který zemřel v dětství. Otce ztratil v pěti letech, do jeho plnoletosti zajišťovala správu majetku poručnická správa. Po otci zdědil na jižní Moravě rozsáhlé panství Moravský Krumlov, poručníci pak v roce 1802 přikoupili od zadlužených Žerotínů panství Velké Losiny na severní Moravě.
Karel studoval soukromě, v roce 1810 vstoupil do armády a zúčastnil se napoleonských válek, mezitím jako plnoletý převzal správu zděděných majetků na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). V roce 1813 dosáhl hodnosti rytmistra, v roce 1819 po sňatku z armády odešel a věnoval se správě majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do armády a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovníkem). V roce 1834 dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1836–1842 byl ředitelem jezdeckého ústavu v Salcburku. Od roku 1842 byl členem dvorské válečné rady a v roce 1844 byl jmenován polním podmaršálem. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařského dvora a v roce 1851 byl povýšen do hodnosti c. k. generála jízdy.
Mimo jiné byl c.k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny. V roce 1852 se stal rytířem Řádu zlatého rouna (spolu se svým zetěm knížetem Ferdinandem z Trauttmansdorffu).
I když byl svými funkcemi vázán k trvalému pobytu ve Vídni, věnoval se správě svých majetků na Moravě a řadu úprav na zámku i v parku podnikl například ve Velkých Losinách. V roce 1853 přikoupil za 400 000 zlatých velkostatek Budkov, který byl určen jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa. V roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.
Zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce v Moravském Krumlově.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1819 se oženil s hraběnkou Františkou (Fanny) Bruntálskou z Vrbna (1799–1863), c.k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího komořího Rudolfa Bruntálského z Vrbna. Měli spolu devět dětí, po vymření mužského potomstva karlovské linie přešly velkostatky Moravský Krumlov, Hostim a Budkov na spřízněné rodiny Kinských, Trauttmansdorffů a Salmů, Velké Losiny převzala vládnoucí knížecí linie.
- 1. Anna (1820–1900), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1841 Ferdinand kníže Trauttmansdorff (1803–1859)
- 2. Terezie (1822–1825)
- 3. Eleonora (1825–1826)
- 4. Karel Rudolf (1827–1899), c. k. plukovník, člen panské sněmovny, 1861 povýšen na knížete
- 5. Františka (1830–1831)
- 6. Alžběta (1832–1894), manžel 1858 Hugo Karel kníže Salm-Reifferscheidt (1832–1890)
- 7. Františka (1833–1894), manžel 1865 Josef princ z Arenbergu (1833–1896)
- 8. Marie Josefa (1835–1905), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1856 Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
- 9. Rudolf (1838–1908), c. k. generál jízdy, císařský nejvyšší hofmistr 1896–1908
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1865, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 28 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný; díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0
- KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017 dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Josef František z Lichtenštejna na Wikimedia Commons - Karel z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
- Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Vojenská kariéra Karla z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 105
