Karel Babka
| Karel Babka | |
|---|---|
 ak. sochař Karel Babka | |
| Narození | 21. října 1880 Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. března 1953 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Povolání | sochař, medailér, kurátor sbírky, československý legionář a legionář |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Babka (24. října 1880 Královské Vinohrady[1] – 26. března 1953 Praha), byl český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na Královských Vinohradech do rodiny vozky Aloise Babky. Měl ještě dva starší (Augustin *1877, Kateřina *1878) a dva mladší sourozence[2] (Karolína *1883, Alois *1887). Po absolvování základního vzdělání se vyučil kovomodelářem a následně pracoval v oboru dekorativního sochařství. V letech 1901–1907 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Stanislava Suchardy. V roce 1912 odjel na pozvání firmy Gladkov a Kozlov do Moskvy, kde se mimo jiného zajímal o tzv. „ruskou secesi“. Během svého pobytu v Rusku spolupracoval na pomníku pro Smolensk, samostatně provedl sochy na obchodním domě na Dmitrovce a vytvořil reliéf pro moskevský hotel Lux. Po vypuknutí první světové války vstoupil v září 1914 do České družiny, byl účastníkem bitvy u Zborova a zúčastnil se i dalších bojových operací. V letech 1917–1918 pracoval na pomnících padlých čs. legionářů v Rusku a s architektem Vilémem Kvasničkou realizoval řadu pomníků československých legionářů na Sibiři. Od roku 1919 byl velitelem tzv. „západní“ legionářské sochařské dílny, která měla především za úkol vybudovat památníky zde padlým legionářům. V legiích dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1920 se vrátil do nově vzniklé republiky a patrně od roku 1922 působil jako konzervátor v Památníku osvobození a na úřadě Státní památkové péče v Praze. Nadále působil kromě sochařiny i jako zručný medailér. Začátkem čtyřicátých let se stal nedlouho před zákazem činnosti předsedou místní jednoty Československé obce legionářské. Po válce pracoval v Památníku národního osvobození. Zemřel v Praze na jaře roku 1953 a jeho hrob se nachází na Vinohradském hřbitově.
Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]
- Socha Hrdiny od Zborova, byly odlity tři exempláře – pro Spořilov (zničena), Blansko (stojí na nám. Sv. Čecha) a Halič (její osud není znám)
- Bronzová plaketa na hrobce[3] českého podnikatele Emila Geistlicha[4] v Bašce na ostrově Krku, hřbitov u sv. Ivana
- Pomník zakladatelů čsl. státu[5] s reliéfními portréty Masaryka, Beneše a Štefanika v Kostelci nad Černými lesy
- Plaketa na pomníku padlých legionářů[6] na libochovickém hřbitově
- Bronzová pamětní deska obětem 1. sv. války ve městě Proseč u Skutče
- Pamětní deska Zdeňka Klímy, která se nachází v Hybešově ulici v Blansku
- Medaile vydané Českou Numismatickou Společností:
Medaile František Palacký[7] - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948)
Medaile Země koruny České
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Památník „Hrdinům od Zborova“ (1937), autor ak. sochař Karel Babka -
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (Marie a Anežka Burgerovy)
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Společné[editovat | editovat zdroj]
- 1938–1939 Náš voják ve výtvarném umění XIX. a XX. století, Obecní dům (Reprezentační dům obce pražské), Praha
- 2008 Pole tvůrčí a válečná, Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Kříž sv. Jiří[8], IV. stupně
Československý válečný kříž 1914–1918
Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
.png){kind=small}
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Platon Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 54n.; OSND 1/1, s. 386; Toman 1, s. 31; SČSVU 1, s. 60.
- Prokop Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, 1955
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), 1993
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (Dodatky), 1994
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č), 1998
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Babka Alois *1847 s rodinou (otec sochaře Karla Babky)
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design, Náhrobek Emila Geistlicha od Karla Babky v Bašce Vodě. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25.
- ↑ Dějiny a současnost, Jak Emil Geistlich naučil Čechy jezdit na Jadran
- ↑ Pomník zakladatelů čsl. státu v Kostelci nad Černými lesy. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Libochovice včera a dnes, Pomník zemřelým legionářům z Libochovic a okolí. www.libochovice.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design, Medaile František Palacký - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948). www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Valka.cz, Kříž Sv. Jiří
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Babka na Wikimedia Commons - Karel Babka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- Prostor - architektura, interiér, design, kpt. akad. soch. Karel Babka (1880 - 1953) Archivováno 18. 8. 2018 na Wayback Machine.
- chodsko.net, Babka Karel
- BSČZ Biografický slovník - BABKA KAREL 24.10.1880-26.3.1953
- Karel Babka v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR - Babka, Karel, 1880–1953
