Kajetánské terasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kajetánské terasy
Kajetánské zahrady s kostelem Panny Marie Matky ustavičné pomoci a svatého Kajetána
Funkceklášterní zahrada, později veřejná
Lokalitapodhradí Pražského hradu, Malá Strana, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahrada Kajetánské terasy se nachází na Malé StraněPrazev 1. Protáhlý pozemek, vymezený Zámeckými schody a Nerudovou ulicí, zaujímá plouchu o velikosti 2085 v nadmořské výšce 220-240  m n. m. Vchod do zahrady je z rampy Pražského hradu.

Historie

Vstup do bývalého kláštera theatinů

První písemná zmínka o domu, který stál na tomto místě, pochází z roku 1407.

Od roku 1672 sídlo užíval řád theatinů (kajetánů).[1] Klášter theatinů (kajetánů) zde byl zřízen roku 1672, kdy pro účely řádu zakoupil pozemek Bernard Ignác hrabě z Martinic. Zahrada sahala až k hradní rampě.

Ludmila Benigna hraběnka ze Šternberka zřídila pro mnichy na pozemku zahrady kapli Panny Marie Einsiedelnské. Když kaple nedostačovala, byl na pozemku vystavěn v letech 1691 - 1717 architekty Janem Baptistou Matheyem a Janem Blažejem Santinim kajetánský kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci.

Za panování císaře Josefa II. byl v roce 1783 klášter v rámci církevních reforem zrušen a po dočasné správě objektu Bratrstvem Božské Prozřetelnosti, jej v roce 1793 koupil hrabě Rudolf Morzin, který zde provozoval divadelní představení.

Ve 30. letech 19. století pozemek zakoupil známý vlastenec a lékárník Jan Dobromil Arbeiter v té době se v bývalém klášterním refektáři konala představení českého divadla, provozovaného skupinou vlastenců kolem Josefa Kajetána Tyla.

V roce 1869 koupila dům císařovna Marie Anna Savojská a darovala ho řádu redemptoristů.[2]

Po komunistickém puči byl redemptoristům v roce 1950 pozemek zabaven státem. Na krátký čas zde byl zřízen domov mládeže a později celý komplex připadl ministerstvu vnitra. přičemž kostel zůstal i nadále ve správě římskokatolické církve.

Po roce 1989

V září 2005 byl kostel s částí zahrady redemptoristům navrácen.[3][4]

Současnost

Vstup na terasu kavárny mezi sochou sv. Václava a sloupem Panny Marie

První projekt obnovy

V šedesátých letech 20. století se stala zahrada majetkem Pražského hradu, který nechal zpracovat projekt na obnovu zahrady. Projekt zpracovali architekti Josef Hrubý, Otakar Kuča a František Cubr. Realizovala se ale jen jeho první etapa, která byla dokončena roku 1973. Do stupňovité zahrady byla umístěna v roce 1971 kinetická fontána Oblak od akademického sochaře Vladimíra Janouška. Plastiku tvoří bronzový podstavec se dvěma bronzovými křídly, které připomínají křídla motýla. Voda z vodotrysku dopadala na křídla a uváděla je do pohybu. Fontána je tři metry vysoká, hmotnost má kolem jedné tuny a do nepřístupného terénu zahrady byla dopravena vrtulníkemHradčan. Brzy po osazení fontány došlo k sesuvu svahu zahrady a fontána zůstala bez vody.[5]

V současnosti je zahrada veřejnosti nepřístupná a poměrně zpustlá. Stejně je na tom i fontána. Výjimkou je jen část terasy s kavárnou.

Kavárna Kajetánka

Kavárna Kajetánka se nachází pod rampou Pražského Hradu. Vznikla v původní barokní kapli Panny Marie Einsiedelské, která byla zrušena a pobořena v roce 1783. Zbytek jejích obvodových zdí tvoří ochoz horní vyhlídkové terasy a ve spodním patře je samotná kavárna. U vstupu na terasu je umístěna socha sv. Václava z roku 1906 od sochaře Čeňka Vosmíka a vpravo od ní Mariánský sloup z konce 17. století.[6] Kavárnu navrhovali architekti František Cubr a Josef Hrubý.[5]

Druhý projekt na obnovu

V roce 1991 byla zpracovaná další, zatím nerealizovaná, studie na obnovu zahrady architektem Zbyňkem Dubským.[7]

Reference

  1. KATALOG VYSTAVOVANÝCH PROJEKTŮ, VÝSTAVA „BUDOUCNOST A PŘÍTOMNOST PRAHY 1“, Územněplánovací dokumentace, Městská část Praha 1, 2005
  2. Panna Maria Matka Ustavičné pomoci a sv. Kajetán - kostel
  3. NABÍDKA POZNÁVÁNÍ MÉNĚ ZNÁMÝCH A OPOMÍJENÝCH BAROKNÍCH PAMÁTEK V PRAZE, Bakalářská práce, Martin Švanda, Jihlava 2009
  4. Usnesení - detail
  5. a b Kyvná fontána na Kajetánských terasách
  6. Espresso Kajetánka
  7. DUBSKÝ Zbyněk, Kajetánské terasy, architektonická studie, 1991