Kaštice
| Kaštice | |
|---|---|
 Celkový pohled z vrchu Rubín | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Podbořany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′53″ s. š., 13°25′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 61 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kaštice (3,81 km²) |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 35 (2021)[2] |
  Kaštice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 64467 |
| Kód k. ú. | 664464 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaštice (německy Kaschitz) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Podbořan. Prochází tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Kaštice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,81 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen od staročeského jména Kaška ve významu ves lidí Kaškových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „in villa Kassczyczich“ (1384), Kassticz (1475), „w kassticzych“ (1549), Kaschitz a Gaschitz nebo Kassticz (1787) a Kaschitz či Kasstice (1846).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Kašticích pochází z roku 1384, kdy vesnice patřila vladykovi Ješkovi z Očedělic. V té době je v Kašticích doložena i existence tvrze.[5] V letech 1410–1416 Kaštice vlastnil Jindřich Skopec z Dubé, který část vsi roku 1416 daroval řádu křižovníků s červenou hvězdou, jehož byl velmistrem.[6] Podle Rudolfa Anděla však v 15. století vesnice s tvrzí patřila ke karlštejnskému panství. V polovině 16. století byla dána lénem Jindřichovi Údrčskému z Údrče a teprve příslušníci jeho rodu její část roku 1606 prodali křižovníkům s červenou hvězdou. Řád ji poté spravoval z Pšova až do zrušení patrimoniální správy. Druhá část vesnice s tvrzí měla nadále patřit šlechtickým držitelům, kterými od 17. století byli Schmidtgräbnerové z Lusteneku. Prvním z jejich rodu v Kašticích byl roku 1686 Vilém Jindřich Schmidtgräbner a po něm následoval jeho syn Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner.[5]
V letech 1412–1740 šlechtický díl Kaštic patřil Václavu Arnoštovi z Hrádku a po něm Juditě Geidlerové z Wolfsfeldu, která se údajně k poddaným chovala velmi krutě. Roku 1780 její díl koupil Jan Antonín z Pergenu a v roce 1804 se majiteli stali Petr Ballabene a Terezie Keherová. Statek vlastnili jen do roku 1807, kdy jej prodali Vítu Zeinerovi, zakladateli kaštického zámku.[5]
V roce byl 1870 byla ve vsi založena německá škola. Česká škola byla v Kašticích otevřena v roce 1924.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 154 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 283 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 320 obyvatel: 75 Čechoslováků a 245 Němců. Kromě devíti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 186 | 250 | 285 | 340 | 293 | 318 | 320 | 224 | 219 | 182 | 117 | 102 | 85 | 52 | 61 |
| Domy | 28 | 35 | 40 | 46 | 44 | 45 | 53 | 52 | 65 | 39 | 39 | 38 | 39 | 39 | 35 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Dolánky a Neprobylice. | |||||||||||||||
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí v podbořanském okrese a od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou vesnice částí města Podbořany.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaštický zámek stojí na severním okraji návsi. V roce 1837 ho nechal postavit v klasicistním slohu majitel panství Vít Zeiner.[5]
- U silnice z Vysokých Třebušic stojí kamenná osmiboká kašna se sochou Ecce homo a erby Schmidtgräbnerů z Lustenecku a Litických ze Šonova. Datována bývá rokem 1608 (podle nápisové desky), ale na základě rozboru majitelů vsi pochází pravděpodobně z let 1696–1700 a jejím stavebníkem byl Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner z Lustenecku. Letopočet 1608 snad může být chybou kameníka.[13]
- Na návsi je umístěn sloup se sochou Panny Marie z roku 1709. Podstavec je zdoben erbem Schmidtgräbnerů z Lustenecku a dřík zakončuje korintská hlavice.[14]
- Tvrz
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek -
Kašna z roku 1608 -
Budova staré školy -
Budova národní školy -
Hospodářská budova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kaštice, Kaschitz, s. 212.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 192–193.
- ↑ PEKSA, Vojtěch. Znovunalezení kostela Všech svatých v Pšově u Podbořan. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2016. ISBN 978-80-7247-129-4. ISSN 1804-2953. Svazek 10. S. 174.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 227. Dostupné online.
- ↑ MADĚRA, Ferdinand. Kaštice. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 3–5. Dále jen Maděra (2003). ISSN 0231-5076.
- ↑ Maděra (2003), s. 6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Kaštice na webu ČÚZK
