Kaštice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaštice
Celkový pohled z vrchu Rubín
Celkový pohled z vrchu Rubín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel61 (2021)[1]
Katastrální územíKaštice (3,81 km²)
PSČ441 01
Počet domů35 (2021)[2]
Kaštice
Kaštice
Další údaje
Kód části obce64467
Kód k. ú.664464
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaštice (německy Kaschitz) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Podbořan. Prochází tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Kaštice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,81 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen od staročeského jména Kaška ve významu ves lidí Kaškových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „in villa Kassczyczich“ (1384), Kassticz (1475), „w kassticzych“ (1549), Kaschitz a Gaschitz nebo Kassticz (1787) a Kaschitz či Kasstice (1846).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kašticích pochází z roku 1384, kdy vesnice patřila vladykovi Ješkovi z Očedělic. V té době je v Kašticích doložena i existence tvrze.[5] V letech 1410–1416 Kaštice vlastnil Jindřich Skopec z Dubé, který část vsi roku 1416 daroval řádu křižovníků s červenou hvězdou, jehož byl velmistrem.[6] Podle Rudolfa Anděla však v 15. století vesnice s tvrzí patřila ke karlštejnskému panství. V polovině 16. století byla dána lénem Jindřichovi Údrčskému z Údrče a teprve příslušníci jeho rodu její část roku 1606 prodali křižovníkům s červenou hvězdou. Řád ji poté spravoval z Pšova až do zrušení patrimoniální správy. Druhá část vesnice s tvrzí měla nadále patřit šlechtickým držitelům, kterými od 17. století byli Schmidtgräbnerové z Lusteneku. Prvním z jejich rodu v Kašticích byl roku 1686 Vilém Jindřich Schmidtgräbner a po něm následoval jeho syn Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner.[5]

V letech 1412–1740 šlechtický díl Kaštic patřil Václavu Arnoštovi z Hrádku a po něm Juditě Geidlerové z Wolfsfeldu, která se údajně k poddaným chovala velmi krutě. Roku 1780 její díl koupil Jan Antonín z Pergenu a v roce 1804 se majiteli stali Petr Ballabene a Terezie Keherová. Statek vlastnili jen do roku 1807, kdy jej prodali Vítu Zeinerovi, zakladateli kaštického zámku.[5]

V roce byl 1870 byla ve vsi založena německá škola. Česká škola byla v Kašticích otevřena v roce 1924.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 154 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 283 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 320 obyvatel: 75 Čechoslováků a 245 Němců. Kromě devíti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 186 250 285 340 293 318 320 224 219 182 117 102 85 52 61
Domy 28 35 40 46 44 45 53 52 65 39 39 38 39 39 35
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Dolánky a Neprobylice.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí v podbořanském okrese a od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou vesnice částí města Podbořany.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mariánský sloup
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
  • Kaštický zámek stojí na severním okraji návsi. V roce 1837 ho nechal postavit v klasicistním slohu majitel panství Vít Zeiner.[5]
  • U silnice z Vysokých Třebušic stojí kamenná osmiboká kašna se sochou Ecce homo a erby Schmidtgräbnerů z Lustenecku a Litických ze Šonova. Datována bývá rokem 1608 (podle nápisové desky), ale na základě rozboru majitelů vsi pochází pravděpodobně z let 1696–1700 a jejím stavebníkem byl Kašpar Jaroslav Schmidtgräbner z Lustenecku. Letopočet 1608 snad může být chybou kameníka.[13]
  • Na návsi je umístěn sloup se sochou Panny Marie z roku 1709. Podstavec je zdoben erbem Schmidtgräbnerů z Lustenecku a dřík zakončuje korintská hlavice.[14]
  • Tvrz

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kaštice, Kaschitz, s. 212. 
  5. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 192–193. 
  6. PEKSA, Vojtěch. Znovunalezení kostela Všech svatých v Pšově u Podbořan. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2016. ISBN 978-80-7247-129-4. ISSN 1804-2953. Svazek 10. S. 174.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 227. Dostupné online. 
  13. MADĚRA, Ferdinand. Kaštice. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 3–5. Dále jen Maděra (2003). ISSN 0231-5076. 
  14. Maděra (2003), s. 6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]