Julius Edgar Lilienfeld

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julius Edgar Lilienfeld

Julius Edgar Lilienfeld (18. dubna 1882 - 28. srpna 1963) byl rakouský fyzik židovského původu. Narodil se v Lembergu v Rakousko-Uhersku (nyní Lvov na Ukrajině).

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. února 1905 získal titul Ph.D. na Friedrich-Wilhelms-Univerzitě v Německu v Berlíně, stalo se tak po dokončení jeho tamějších studií v letech 1900 k 1904. V roce 1905 začal pracovat ve Fyzikálním institutu na Universitě v Lipsku. Jeho habilizace na docenta proběhla v roce 1910.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Je považován především za vynálezce MOSFETu (v roce 1925) a elektrolytického kondenzátoru v roce 1920. Získal několik patentů k popisu stavby a funkci tranzistoru. Optické záření, které vydávaly elektrony při nárazu na kovový povrch bylo pojmenováno Lilienfeldovo záření. Jeho původ je přisuzován excitaci plasmonsina kovového povrchu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu německé nacistické moci emigroval v roce 1927 do USA, kde v roce 1934 získal státní občanství. Oženil se s Američankou Beatrice Ginsburgovou v New Yorku dne 2. května 1926. Žili pak ve Winchesteru, kde pracoval ve funkci ředitele Ergonských výzkumných laboratoří v Maldenu v Massachusetts. V roce 1935 si postavili dům v St. Thomas na Panenských ostrovech. Doufali, že se tím zmírní jeho alergie na pšeničná pole, kterou trpěl. Často cestoval mezi St. Thomas a různými lokalitami USA a stále testoval své nové myšlenky a patentoval své vynálezy.

Lilienfeldovy patenty[editovat | editovat zdroj]

  • AMERICKÝ patent 1745175"Způsob a aparát pro ovládací elektrický proud" záskaný v Kanadě 22.10.1925, popisuje zařízení podobné MESFET
  • AMERICKÝ patent 1900018"Pomůcka na ovládací elektrický proud" soubory, 28.03.1928, tenký filmový MOSFET
  • AMERICKÝ patent 1877140"Zesilovač pro elektrické proudy" soubory, 08.12.1928,
  • AMERICKÝ patent 2013564"Elektrolytický kondenzátor" soubory, 29.08.1931, elektrolytický kondenzátor

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J.E. Lilienfeld: Die sichtbare Strahlung des Brennecks von Röntgenröhren. Physikalische Zeitschrift, 20(12) 280, 1919
  • Boersch, Hans; Radeloff, C.; Sauerbrey, G. (srpen 1961). "Über die an Metallen durch Elektronen ausgelöste sichtbare und ultraviolette Strahlung" (německy). Časopis pro fyziku A- hadrony a jádra 165 (4): 464–484. doi:10.1007/BF01381902. obsah.
  • Boersch, Hans; Radeloff, C.; Sauerbrey, G. (červenec 15, 1961). "Experimentální odhalení záření přechodu". Phys. Důstojný pán Lett. (Americká fyzická společnost) 7 (2): 52–54. doi:10.1103/PhysRevLett.7.52. abstrakt.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]