Josef Formánek (odbojář)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Formánek
Narození4. dubna 1902
Litomyšl, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1944 (ve věku 42 let)
Drážďany, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
Vzdělánívyučený strojní zámečník
Povolánívoják
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Žofie Šnajdrová alias „Jitřenka“
Josefa Fajmanová

Josef Formánek (4. dubna 1902 Litomyšl[1] – 23. srpna 1944 Drážďany)[2] byl španělský interbrigadista, bojovník proti fašismu a člen komunistické větve domácího protiněmeckého (II.) odboje.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Interbrigadistou ve Španělsku[editovat | editovat zdroj]

Po vyučení v oboru strojní zámečník vstoupil v roce 1937 do KSČ.[3] V KSČ zastával různé funkce a v roce 1937 se stal interbrigadistou, aby po boku španělské republikánské armády bojoval ve Španělsku proti frankistickým povstalcům.[3][1] Po odjezdu do Španělska (září 1937) bojoval na různých frontách, ze začátku jako voják pěchoty, pak (spolu s dalšími Čechoslováky) u protiletadlové baterie Klementa Gottwalda.[3]

Ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Do Francie přešel Josef Formánek v únoru 1939 po porážce republikánských vojsk v Katalánii.[3] Nejprve byl (spolu s dalšími tisíci interbrigadistů) internován do sběrného tábora Argeles-sur-Mer (obec v departementu Pyrénées-Orientales ve Francii), pak do internačního tábora Gurs (obec v departementu Pyrénées-Atlantiques ve Francii), odkud se mu (pomocí francouzských komunistů) zdařil útěk do Marseille.[3] Tady pracoval nějakou dobu jako dělník, ale po vypuknutí druhé světové války vstoupil v Agde do nově se formující československé zahraniční armády.[3]

V protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Po napadení Francie hitlerovským Německem (Francie kapitulovala 22. června 1940) se v dubnu 1941 (spolu s interbrigadistou Antonínem Kalouskem z Ústí nad Orlicí) vrátil ilegálně do východních Čech, kde se v Litomyšli krátce setkal se členy své rodiny, ale protože po něm v protektorátu pátralo gestapo, přešel do ilegality.[3] Skrýval se zpočátku na Litomyšlsku, pak po různu v severovýchodních Čechách. Na jeho ukývání v ilegalitě se podílela i podpůrná síť okolo protektorátního četnického strážmistra Františka Famfulíka a poštovního úředníka Jana Hartmana působící v Proseči a jejím okolí.[2][4]

Ilegální činnost[editovat | editovat zdroj]

V severovýchodních Čechách Josef Formánek společně s Josefou Fajmanovou (1911-1943) řídili ilegální KSČ s krajskou působností v Hradci Králové.[3] (Formánek pracoval jako instruktor pro ilegální ÚV KSČ pro Východočeský kraj.[1]) V létě 1942 Josefa Fajmanová odešla z Královéhradecka. Josef Formánek po jejím odchodu organizoval komunistický odboj v této oblasti s železničářem Bohumilem Říčařem (1896-1944).[3] Posléze se jim podařilo navázat úzkou spolupráci s nekomunistickým odbojem (hlavně s ilegální organizací Obrany národa tzv. Národním odbojem – později nazývaným „Jitřenka“).[3] (Národní odboj byl složkou Obrany národa. Později, nejspíše až po skončení druhé světové války, převzala tato ilegální organizace do svého názvu i „Jitřenka“ – krycí jméno paní Žofie Šnajdrové (1886–1943), která v této organizaci aktivně pracovala.[5][p. 1]

Františku Famfulíkovi se dostal do rukou rozkaz k zadržení litomyšlského rodáka, bývalého nadporučíka československé armády a komunistického funkcionáře Josefa Formánka, kterého František Famfulík namísto zadržení včas varoval.[8] Díky tomu se Josef Formánek přesunul do okolí Hradce Králové vybaven od Famfulíka navíc pistolí s náboji a dvěma granáty.[8]

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

V bytě Anny Severinové ve Dvoře Králové nad Labem nalezl Josef Formánek svůj poslední ilegální úkryt. Z něho byl vylákán 27. března 1943 placeným konfidentem gestapa Vladimírem Farským (alias „Karel“)[9][p. 2] na fiktivní konspirativní schůzku ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl protektorátními bezpečnostními složkami (gestapem) zatčen.[3][2])[p. 3]

Krutě vyslýchán byl na služebně gestapa v Hradci Králové. Při zostřeném výslechu prozradil Formánek od koho pochází u něj nalezená pistole a granáty. Na základě informace získané při výslechu Josefa Formánka byl následně zadržen 9. dubna 1943[p. 4] i strážmistr četnictva František Famfulík.[8]

Věznění[editovat | editovat zdroj]

Josef Formánek byl dne 9. srpna 1943 převezen do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[3] V Terezíně využili jeho profese strojního zámečníka a byl přidělen do zdejších dílen. Po čase byl předisponován do pankrácké věznice v Praze, odkud byl ale 4. února 1944 vrácen zpět do Terezína.[3] Do vazební věznice v Budyšíně (Bautzen) byl přemístěn z Malé pevnosti Terezín 2. března 1944.

Soud, poprava[editovat | editovat zdroj]

Potom následovala internace do Drážďan před Lidový soudní dvůr, který jej 18. května 1944 odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v drážďanské věznici 23. srpna 1944.[3][2][p. 5]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

V Litomyšli a Hradci Králové nese po Josefu Formánkovi jméno jedna z ulic.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Žofie Šnajdrová (* 20. prosince 1886 Vysoká u Hranic – 28. července 1943 umučena v koncentračním táboře Osvětim) byla účastnice národního odboje (II. odboj), kde užívala krycí jméno „Jitřenka“.[6] Do práce v odboji se zapojila krátce po 15. březnu 1939. Zajišťovala činnost zpravodajského ústředí, které bylo podřízeno velení Obrany národa (ON) severovýchodních Čech. To bylo dislokováno v Novákových garážích v Hradci Králové. Sem přicházely spojky z celé oblasti, která spadala do působnosti tohoto velení.[7] Po prozrazení její protiříšské činnosti byla na ni uvalena gestapem ochranná vazba a 17. dubna 1943 byla deportována do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[7] Odtud byla převezena 22. dubna 1943 transportem do koncentračního tábora Osvětim, kde byla 28. července 1943 umučena.[7] Dne 17. června 1946 udělil prezident Československé republiky (Dr. Edvard Beneš) paní Žofii Šnajdrové Československý válečný kříž 1939. (Matriční číslo 28 230.)[7]
  2. ↑ Vladimír Farský (* 1899 – 9. května 1944, Malá pevnost Terezín). Pro odbojovou činnost byl Farský zatčen v březnu 1943. Svoji záchranu vyhandloval s gestapem za příslib, že bude spolupracovat coby konfident a byl následně propuštěn na svobodu. Na jaře 1944 ale gestapo zjistilo, že dále pracuje pro odboj a že ochotu spolupracovat jen předstíral. Dne 18. dubna 1944 byl proto znovu zatčen. Byl zastřelen v Malé pevnosti Terezín 9. května 1944. O jeho případu po skončení druhé světové války vypovídalo několik bývalých příslušníků gestapa – mezi nimi i kriminální komisař Josef Böhm (1900–1947).[10]
  3. ↑ Dne 2. dubna 1943 byl v Náchodě zatčen štábní strážmistr četnictva František Rajmon, příslušník odbojové skupiny Wiesner–Špreňar–Rajmon, označované také jako „Krajské řídící centrum“.[2] (František Rajmon byl popraven 8. července 1943 v Praze na Kobyliské střelnici.[2])
  4. ↑ Zdroj[2] uvádí jako datum zadržení Františka Famfulíka 2. dubna 1943.
  5. ↑ Zdroj[1] uvádí jako datum zatčení 23. května 1943. Dále uvádí jako místo výslechů Pardubice, pak věznění v Terezíně.[1] Dále uvádí přemístění 23. ledna 1944 do Lipska a 25. srpna 1944 do Norimberka, kde měl být popraven.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h Po kom se jmenuje Formánkova ulice (v Hradci Královém) [online]. web: Ptejte se knihovny cz [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: František Famfulík, s. 507, 510, 530. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n RAICHL, Tomáš. Polikarpov z policejní věznice gestapa Terezín (část: Josef Formánek) [online]. web: Newsletter památník Terezín cz, 2020-06-30 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ VANÍČEK, Lukáš. „Já už si ho najdu sám," řekl gestapák a odešel [online]. web: Deník cz (Pardubický kraj), 2015-06-03 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech - Jitřenka (Národní odboj) [online]. web: Petrovice Jitřenka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠIMČÍKOVÁ, Lenka; MALEC, Vašek. Pamětní deska Žofie Šnajdrová [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2013-09-16 [cit. 2022-08-31]. Umístění: ČR; Olomoucký kraj; Okres Přerov; Vysoká: dům čp 17, naproti kapličce; Pamětní deska je evidována (centrální evidence válečných hrobů, číslo: CZE-7101-38688). Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Osobnosti zatčené gestapem koncem zimy a na jaře 1943; Šnajdrová Žofie (alias Jitřenaka); Hradec Králové, Obrana národa (* 20. prosince 1886, Vysoká u Hranic – † 28. července 1943, umučena v koncentračním táboře Osvětim) [online]. web: Patrovice Jitřenka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c PODKÁST PRO KAŽDÉHO. František Famfulík (1910-1943) - četník odbojář [online]. web: You Tube com, 2021-11-07 [cit. 2022-08-22]. Stopáž videa: 14 minut a 28 sekund. Dostupné online. 
  9. ↑ Konfidenti gestapa Farský a Fiala [online]. web: Patrovice Jitřenaka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ KLAPAL, Čeněk. Tajemný pan doktor (II.) [online]. web: Památník Terezín cz, 1976 [cit. 2022-08-31]. Terezínské listy, ročník 1976, číslo 6, strana 8. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMAN, Milan. Vzor mladé generaci. Nové Hradecko. 1985, ročník 27, číslo 6, strana 7.
  • Bojovali za socialistický dnešek: Josef Formánek. Pochodeň. 1982, ročník 71, číslo 276, strana 5.
  • DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 1993. 186 stran.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Formánek_(odbojář)&oldid=23827060“