Josef Dessauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Dessauer – litografie Josepha Kriehubera z r. 1831

Josef Dessauer (původní křestní jméno Siegmund, 28. května 1798, Praha8. června 1876, Mödling u Vídně), byl klavírista a hudební skladatel pocházející z Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec Siegmunda Dessauera byl pražský obchodník židovského původu a předpokládalo se, že Siegmund převezme jeho obchod. Studoval hru na klavír u prvního ředitele Pražské konzervatoře Bedřicha Diviše Webera a skladbu u Václava Jana Křtitele Tomáška. Tomášek ho seznámil s Františkem Palackým se kterým se Dessauer důvěrně spřátelil.

Na svou první obchodní misi vycestoval roku 1821 do Neapole. Tam se však spíše věnoval hudbě než obchodu. Přijal křestní jméno Josef a získal si vynikající pověst jako klavírista a hudební skladatel. Po smrti svého otce v roce 1825 se sice rodinného obchodu ujal, přestěhoval se do Vídně, ale velmi brzy se obchodní činnosti vzdal a cele se věnoval hudbě.

V roce 1831 odjel do Paříže, kde si rychle získal velkou popularitu i přátelství tehdejších literárních a hudebních špiček. Mezi jeho blízké přátele patřili Hector Berlioz, Giacomo Meyerbeer, Gioacchino Rossini a Jacques Fromental Halévy. Ferenc Liszt zkomponoval klavírní transkripce jeho tří nejoblíbenějších písní, Frédéric Chopin mu věnoval dvě ze svých polonéz (Deux polonaises, op. 26) a s George Sandovou si dlouhá léta dopisoval. Shodou okolností zemřeli ve stejný den.

Přestože po většinu svého života žil ve Vídni, nepřetrhal své vazby na Prahu a slovanské prostředí. Ve Vídni se zúčastňoval Slovanských besed. Napsal šest písní na texty Františka Ladislava Čelakovského a tři písňové cykly věnoval české a slovenské písní (Slavische Melodien). Jeho první opera Lidwinna byla uvedena v Praze roku 1836 u příležitosti korunovace posledního českého krále Ferdinanda I. Dobrotivého. Na sklonku života téměř zcela oslepl.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Josef Dessauer – Fotografie Ludwiga Angerera

Dessauer se stal skladatelem širokého záběru. Komponoval opery, komorní hudbu, symfonie i další orchestrální skladby, ale světového úspěchu dosáhl svými písněmi. Vydal přes dvacet písňových cyklů. Je právem považován za důstojného pokračovatele Franze Schuberta v oboru písňové tvorby. Ve svém díle vycházel z ducha lidových písní evropských národů.

Opery[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější písně[editovat | editovat zdroj]

  • Lockung (Vábení)
  • Verschwiegenheit (Mlčení)
  • Das Gebet (Modlitba)
  • Wie Glücklich (Jak šťasten)
  • Am Strande (Na pobřeží)
  • Ich Denke Dein
  • Das Zerbrochene Ringlein (Zlomený prstýnek)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Každodeníček Františka Palackého, 1898, ČAVU, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]