Johannes Cuspinian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johannes Cuspinian
Rodné jménoJohannes Spießheimer
Narozeníprosinec 1473
Schweinfurt
Úmrtí19. dubna 1529 (ve věku 55 let)
Vídeň
BydlištěVídeň (od 1492)
Alma materJuliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku (1491–1492)
Vídeňská univerzita (1492–1495)
Vídeňská univerzita (1496–1499)
Lipská univerzita
Povoláníknihovník, diplomat, historik, renesanční humanista, lékař, básník, editor a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelékatedrální škola (1491–1492)
Měšťanská škola sv. Štěpána (od 1496)
Maxmilián I. Habsburský (od 1510)
Karel V. Habsburský
Vídeňská univerzita
ChoťAnna Putschová (1502–1513)[1][2]
Agnes Cuspinianová
Funkcerektor (Vídeňská univerzita; od 1500)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Johannes a Anna Cuspinian, Lucas Cranach starší (1502)
Rodinný portrét, Bernhard Strigel (1520)

Johannes Cuspinian (původně Johannes Spießheimer,[pozn 1] * 1473, poblíž Schweinfurtu, Dolní Franky - 19. dubna 1529, Vídeň) byl německý humanista, básník a diplomat v habsburských službách.

Život

Roku 1490 se zapsal na Univerzitu v Lipsku a od roku 1493 pokračoval v humanistických studiích na Vídeňské univerzitě. Od roku 1494 studoval lékařství.

Již na počátku své dráhy vydal spis Liber Hymnorum oslavující Prudentia a byl známý svými přednáškami o Vergiliovi, Horatiovi, Sallustiovi a Cicerovi. Roku 1493 mu císař Fridrich III. udělil titul Poëta laureatus za chvalozpěv na sv. Leopolda. Císař Maxmilián I. ho jmenoval Mistrem umění. Krátce nato obhájil disertaci jako doktor mediciny (1499) a od roku 1500 zastával funkci rektora Vídeňské univerzity. Jako správce university měl velký vliv na její rozvoj.

Stal se důvěrným poradcem císaře, vrchním knihovníkem císařské knihovny a hlavním správcem císařských archivů. V dubnu 1495 utekl z Vídně před epidemií moru a nějaký čas strávil v Heidelbergu a spřátelil se s předními humanisty své doby. Pozval do Vídně svého přítele Conrada Celtise. Spolu s ním byl hlavním činovníkem ve společnosti „Sodalitas Litterarum Danubiana“. Byl dvakrát ženatý a s první manželkou Annou Marií měl osm potomků. Jeho druhá žena byla Agnes, bohatá dcera starosty ve Wiener Neustadt.

Od roku 1510 působil jako císařský diplomat, nejprve ve službách Maxmiliána I. a později i jeho nástupce Karla V. Podnikl četné diplomatické mise do Uher, Čech a Polska a vyjednal nástupnictví Habsburků na českém trůně a v Uhrách. V roce 1515 byl vídeňským prefektem. Jeho portrét a portrét manželky Anny Marie zhotovil Lucas Cranach starší (1502). Velmi známý je rodinný portrét Bernharda Strigela (1520).

Zemřel ve věku 56 let a je pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.

Dílo

Jako správce knihovny spolu s Celtisem vyhledal a zachránil řadu starých rukopisů. Z knihovny Matyáše Korvína v Budě přivezl do Vídně některé cenné iluminované kodexy a zachránil je tak před zničením Turky. Objevil kroniku biskupa Oty z Freisingu Chronica sive Historia de duabus civitatibus (1143-1146) a roku 1515 ji vydal tiskem ve Štrasburku.[3]

Roku 1528 vydal nejstarší známou mapu Uher (Tabula Hungariae), kterou zhotovil Lazarus Secretarius. Cuspinian ji objevil po roce 1526 v Budě a zaplatil její tisk, který připravil spolu s kartografem Vídeňské univerzity Georgem Tannstetterem. Vytiskl ji Petrus Apianus v Ingolstadtu.

Spisy

  • De Turcarum origine, religione et tyrannide, vydáno po bitvě u Moháče
  • Catalogus Caesarum ac Imperatorum Augustorum occidentalium, dvousvazková biografie panovníků až do roku 1528 k císaři Maxmiliánovi (vyšlo až po smrti Cuspiniana, latinsky 1540 Štrasburk, německy 1541)
  • Fasti consulares (spojené svazky - Cassiodorus: Chronica (Kronika), dějiny od Adama do roku 519 a Rufius Festus: De breviario rerum gestarum populi Romani, krátké vylíčení dějin římského národa), vydáno posmrtně 1553.
  • Austria, sive Commentarius de rebus Austriæ etc., vydal s kritickými poznámkami Kaspar Brusch, 1553
  • Fontes rerum austriacarum (Cuspinianovy deníky z období 1502-1527, které zachycují jeho politické aktivity), vydáno 1885

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ podle vesnice Unter- und Oberspiesheim poblíž Schweinfurtu, kde se narodil

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Johannes Cuspinian na anglické Wikipedii a Johannes Cuspinian na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ Hans Ankwicz-Kleehoven, NDB, 1957

Literatura

  • Christian Gastgeber, Elisabeth Klecker (Hrsg.): Johannes Cuspinianus (1473-1529). Ein Wiener Humanist und sein Werk im Kontext (= Singularia Vindobonensia, Band 2). Praesens, Wien 2012, ISBN 978-3-7069-0722-4
  • Heinz Scheible (ed.): Melanchthons Briefwechsel. Kritische und kommentierte Gesamtausgabe. Band 11: Personen A – E. Frommann-Holzboog, Stuttgart u. a. 2003, ISBN 3-7728-2257-6
  • Hans Ankwicz-Kleehoven: Der Wiener Humanist Johannes Cuspinian. Gelehrter und Diplomat zur Zeit Kaiser Maximilians I. Böhlau, Graz/Köln 1959
  • Kleehoven, Hans Ankwicz von, "Cuspinianus, Johannes" in: Neue Deutsche Biographie 3 (1957), S. 450-452 on line
  • Opera Cuspiniani, ed. W. Hunger, Frankfurt n. M. 1601 Leipzig 1669.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Johannes_Cuspinian&oldid=15782547“